Prvních 1 700 km s Hondou CBF 600 S

Je čas vánočního klidu a volna a proto mám chvíli konečně sepsat prvních pár postřehů k mému motocyklu. Najeli jsme spolu zatím 1 700 km. Vlastně se celý motocykl teprve zabíhá a usazuje. Abych se přiznal, protože je to můj první čtyřválec, tak nevím, jak moc motor bude po záběhu jiný :-) S motorkou jako takovou jsem moc spokojen.

Prvních 500 km jsem jezdil velmi „piánko“. Nepřekračoval jsem nejdříve 4000 ot/min, posléze jsem občas vytočil motor k 6000 ot./min. Po prvních 500 km jsem jej nechal občas vyběhnout k 8000 ot/min. Často jsem měnil jízdní režim. Při cestě za mým velmi dobrým kamarádem a přítelem Romanem jsem po dálnici střídavě přidával, ubíral, abych monotónně nenechal běžet motor na mnoho kilometrů ve stejných otáčkách. Většinu cest jsem ale absolvoval po silnicích I – III. třídy. Spotřeba po prvotních 5.7 l/100 km se ustálila a odpovídá následně vždy stylu jízdy. Ještě se ke spotřebě vrátím.

Po najetí 1000 km a provedení první prohlídky motocyklu v Auto Jarov, spolu s výměnou oleje a filtru, jsem motorku občas protočil lehce nad 10 tis. ot./min. Většinou vytočením 2. rychlostního stupně, kdy rychlost překročí 100 km/h a z výfuku se ozve pěkně utlumený, ale sytý ryk řadového čtyřválce. Maximální rychlost jsem zatím nezkoušel, nejvíce jsem jel cca 160 km/h a vzhledem k provozu nebylo rozumné tak dále pokračovat.


První prohlídka, předepsaná v 1000 km (já měl 994 km):

kontrola mtc,

výměna oleje, olej Castrol Power 1 Racing 4T 10W-50, litr á 450,- Kč, náplň celkem 2.9 litru,

olejový filtr 352,- Kč

mazadlo na řetěz 66,- Kč

těsnění pod výpust.šroub 11,90 Kč

Myslím, že ceny jsou uměřené a odpovídající. Pokud si pamatuji, cena za první prohlídku u Jawy 650 byla srovnatelná

S jízdou na Hondě CBF jsem moc spokojen. Výrazně komfortnější dojem je při cestování. Honda žehlí nerovnosti železničních přejezdů, perfektně vede stopu v zatáčce a nervozita podvozku Jawy v táhlém oblouku nebo při přejíždění podélných spár, nebo záplat na dálnici, je ta tam. Jistě nemalou míru na komfortu mají pneu Bridgestone Battlax BT 57. Honda má stavitelné předpětí předních vidlic (7 stupňů) a zadní centrální tlumící a pružící jednotky. Vše jsem nechal tak, jak je nastaveno z výroby. Jezdím sám a spíše turistickým tempem a nastavení mi přijde maximálně vhodné.

Přední plexi mám v horní poloze. Ač se může zdát nižší, či nedostatečné oproti možnosti montáže delšího cestovního od firmy Givi, netvoří se za ním žádné turbulence, vzduch hladce obtéká přilbu, takže ve 150 km/h máte dle proudění vzduchu dojem, že jedete tak 60 km/h :-) Při dešti navíc tvarování motorky, kapotáže a plexi způsobuje, že máte mokré jen špičky bot, helmu, klouby prstů ruky a trochu ramena. Jinak, pokud s motorkou nestojíte, vás důsledky deště nepostihnout tak, jak jsem byl zvyklý z předchozích strojů. T.j. řidič je sušší a čistší. Inu, někdo asi přemýšlel. Tenhle aspekt považuji za věc, kterou mototurista ocení při delších cestách, při jízdě kolem komína takový důraz na vodě-špíně odolnost asi klást nikdo nebude.

Jen poznámka k obrázku - to je fotka z Prahy, Auto Jarov, kde mě nechali při výběru svézt se na předváděcí CBF 600 S v šedé barvě, model 2008.

Sedlo řidiče mám v nejvyšší poloze. Vzhledem k mé výšce je to samozřejmé. Sedlo mi prvních 200 km přišlo nepohodlné. Byl jsem zvyklý na „trůn“ na Jawě. Jenže – po zvyknutí si bych neměnil. Jednak se na něm dá dobře při delší jízdě měnit posaz – poloha a hlavně: Díky poloze sedlo-řidítka-stupačky sedím trošičku sportovněji (dá-li se to ovšem u turistického posazu na CBF říci) a díky tomuto posezu nechytám rázy od nerovností, přenášených zadním kolem, do zad. Takže po X desítkách/stovkách km slezu z motorky a nebolí mě v kříži a v zádech! Pohádka!!! A mám chuť jet na motorce dál! Já vím, k chopper posazu prostě rány do zad automaticky asi patří, nicméně tato úleva je pro mě to, co mě už asi navždy odradí od koupě motorky, kde se sedí jak na židli. Takže chopper asi ne, bůh ví, jaké je to na delší štrece na enduru. Delší zkušenost nemám. Nicméně, jsem i rád, že jsem při výběru motorky dal přednost Hondě CBF před Suzuki V-Strom 650, kterou jsem si zkusil osedlat, tam posaz byl také pro mě velmi vzpřímený. Na druhou stranu endura mají nastavení tlumení obvykle velmi komfortní.

Spotřeba.
Spotřeba se pohybuje v zásadě v rozpětí od 4,33 l/100 km při dlouhé a turistické jízdě, k 5,4 při razantnějším stylu jízdy a vytáčení motoru nad 10 tis. ot./min. Při normálním ježdění (svižná jízda, ne ale blbnutí) mám spotřebu kolem 4.5 – 4.6(4.7) litru na 100 km. Kamarád s Moto Guzzi Breva 1100 se mi směje, proč řeším spotřebu u motorky. První důvod je, že nějak bych asi nepřekousl mít motorku, která bude mít spotřebu větší, jak moje auto. Prostě by mi to asi trochu vadilo. Já vím, že motorka je zábava, ale tak to je. A druhý, důležitější důvod – jak je patrné, na motorce raději než sjíždění pneu v zatáčkách a „blbnutí“ preferuji cestování a turistiku. A pro plánování jízd, tras, výletů a motodovolených je dobré mít přehled o tom, jaké budou náklady na benzin a jak styl jízdy ovlivní spotřebu, když bude potřeba snad dojet k čerpací stanici „na knop“. Honda CBF 600 S sice palivoměr má, což je u cestovně-turistické motorky, byť s „dámským & začátečnickým“ obsahem :-), jistě pozitivní, přesto je dobré vědět, kolik km tak asi ještě řidič ujede. CBF nemá palubní počítač - zase, za ty peníze člověk nemůže mít všechno, že jo.


Prvních 1 700 km považuji za rozhodně pozitivní a nedočkavě vyhlížím začátek nové sezony. Chcete-li se někdo na cokoliv k dojmům k CBF 600S zeptat, směle připojte komentář.

Všem hezké prožití vánočních svátků!

Vánoce

Přeju všem šťastné a veselé vánoce!

Zajímavé motorky - Romanův Ural Vlk 750

Přes mého kamaráda Erika se mi podařilo kontaktovat majitele opravdu zajímavého stroje. Romana, který vlastní motocykl Ural Vlk 750. Dalo by se říci, že přímého konkurenta Jawy 650. Přiznávám, že pro motocykly Ural mám slabost a velmi živě si dokáži představit, že třeba Ural se side by mohl být u mne v garáži. Požádal jsem proto Romana o pár postřehů a fotografií k jeho stroji a dovoluji si vám nabídnout ke čtení jeho zkušenosti s motocyklem Ural Vlk 750. Text jsem ponechal tak, jak jej Roman poslal, jen jsem jej doupravil, ovšem na doplnění háčků a čárek nějak nezbyl čas ;-)

Takže: URAL "Volk" 750

Vse kolem velkych motorek zacalo, kdyz jsem si v 19 dosetril na svou prvni velkou motorku, na vysnenou Jawu 350 chopper. S 350 jsem si uzil mnoho hezkych chvil - a vlastne do dnes uzivam. Projeli jsme CR, SR, byli jsme na Balatonu a 2 x Chorvatsko . 350 poslouchala a posloucha dodnes, tak pri rozhodovani o 4t hrala Jawa velkou srdecni roli. Takze v rozhodovani zustali 2 kandidati- Jawa 650 a Ural Vlk... Po zkusebni jizde na 650 jsem byl docela nadsen... ale po navstiveni prodejny ural a zasednuti za riditka Vlka bylo rozhodnuto...- bohuzel mi nebyla umoznena zkusebni jizda- Vlk na kterem jsem sedel, byl jiz prodan a cekal na prodejne na vyzvednuti... Prodejce mi stroj ochotne vytlacil pred prodejnu a aspon mi jej nakopl... a uz jsme psali zavaznou objednavku. Psal se prelom cervence - srpna.. motorka mela dorazit koncem srpna. Bbohuzel byla dodana az koncem listopadu.. - to jsem byl uz v Britanii... tak jsem poslal penize tatkovi a ten mi sel Vlka zaplatit a nadelat par fotek meho stroje :)

Tak jsem se stal majitelem Vlka. Motorku jsem vyzvedaval az v cervnu , kdy jsem prijel na 6 tydnu domu... po pokynech pred jizdou a seznamenim se strojem jsem slavnostne vyjel domu. U me nemuze jit nic hladce ,tak v kopci za Brnem mi motorka prestavala tahnout.. - po rychlem odstaveni na kraj cesty jsem citil jen pach ze zadniho kotouce..- tedy lehce drela zadni brzda (slavne Brembo- zlate sovetske veci- fachaji jak hodinky) - a zahrivanim se svirala cim dal tim vic. Zavolal jsem servis- Pavla Kuceru, ktery okamzite vyrazil na pomoc nove obeti, majiteli stroje ze SSSR :)
Po zchladnuti a prekontrolovani brzd a kontroly zavzdusneni jsem vyrazil v doprovodu Pavla Kucery, ktery me ochotne doprovazel az do Vyskova , kde jsme se po nekolika kontrolach brzdy rozloucili a ja pokracoval smerem k domovu jiz sam. Taze zadni brzda byla radne a rychle zabehnuta..

Dale jsem najezdil prvni 2500 kolem chalupy .. vcelku bezproblemove... na garancce se menil pouze olej , filtr , serizeni ventilu. Motor se jiz docela uvolnoval... Po garancce jeste 1000 km kolem chalupy , a hned zatezkavaci zkouska - ve dvou - i s PAVem - do Nemecka na Titisee-male jezero nedaleko Kostnice. Motor se nadherne uvolnil a dostal vykon.
Cestou jsem si vsiml kapajicicho oleje od altu- tedy vadne gufero pod altem. Jinak stroj naprosto bezproblemovy - ocenil jsem pohodlny posez a predstupacky s prepakovanim- jinde nohy uz ani nedavam...- je to velmi komfortni... - nohy za valce davam az kdyz je opravdu zima - v botech se da udrzet docela ok klima... :) Ale je to na ukor luxusne pohodlneho posedu.
Pri 6500 km dalsi garancka (diky ceste jsem to trochu o nejaky kilometr presvihl.)
Vymena gufera pod altem , olej, filtr... serizeni ventilu a smesi na karbech.
Zadne vetsi problemy nenalezeny. Motor krasne tahne.


Momentalne najeto 12 tis. km. Mam ladene vyfuky. Zatim krome problemu se zadni brzdou a pri koupi vadneho gufera, jsem nenasel praskajici draty a chabou elektroinstalaci jako majitele J650..


Tedy muzu rict, ze Ural je motorka, ktera ma dusi, prijemny zvuk, pohodlny posez a dostatecny vykon od spodu.
Zpatecka je k nezaplaceni. Zvlaste ,kdyz jedu ve dvou a s PAVem.
Jako obrovsky klad povazuji taky startpaku - starter pouzivam jen zridkakdy. :) Mam rad proste nakopnuti pakou :)
S mym stylem jizdy - krajinkar - cestovni rychlost mezi 65-95 (spotreba mezi 4,1- 4,5 l/1ookm) mam dojezd na nadrz pres 450 km. Vetsinou pri 380 km zacinam uvazovat o tankovani a tankuji zhruba kolem 400-430 km. Coz je taky velky klad, mit pod sebou 21 litrovou nadrz.

Jako zapor povazuji ne moc stastne vyresenou paku zadni brzdy na normalnich stupackach- mela byt vyosena - je docela problem dostat nohu mezi karb a paku brzdy (na predstupackach OK)
Docela tvrde zadni odpruzeni, nektere hrby mi jdou do zad.
Absence vystraznych blinkru a docela nizka olejova vana. Obcas jsem nucen jet lehky teren - pri hledani mista k rozestaveni stanu, nebo cesta, ktera je znacena jako 3-kova se zmeni na rozoranou polni cestu, po ktere jsem musel krosit pres 10 km, tak mam docela strach - jeste jsem ale nezavadil.

Dale docela zapor, ze neni spolecny olej pro motor a prevodovku. Kazda napln je zvlast a jak motor, tak prevodovka jej pojme docela hodne.

Absence 5tky
Nelze koupit originalni doplnky. Vse si musim nechat udelat - viz Operka spolujezdce, drzaky brasen, tazne Pav...


Vlk se mnou projel Sumavu, neco malo nemecka (na svycarske hranice a zpet s prujezdem Mnichova a zastavkou v Dachau).
Neco malo po Slovensku - termaly Podhajska, Raca a Chorvatsko. Vsechny cesty jsem jel s plnou polni - tedy PAVem a vecmi na Xdni.


Celkovy dojem z jezdeni na Vlkovi je uzasny. Jezdim na neobycejnem stroji, ktery neni a ani obrovsky vykonny, ani super moderni,
ale poctivy chopper podle stare skoly, na kterem se stava i obycejna projizdka kolem chalupy nevsednim zazitkem.


Zapomnel jsem dodat, ze v prvnich 6 tis km se mi zlomil bocni stojan ve svaru - byl pouzitelny- protoze byl ve spoji
kde se do sebe zasunuje - jenomze Ivan jej delal asi v patek, takze vetsina svaru byla mimo spoj a spoj drzel jen na jednom bode. Stojan byl pro jistotu vyztuzen kulatinou (toto nebylo třeba, ale rikal jsem si - co kdyby) a jezdil jsem dal (asi 14 dni), nez mi postou prisel novy - v ramci reklamace. Na reklamaci stacily zaslat fotky a P. Kucera vse vyridil k me spokojenosti.


Sovetsky budik funguje k plnne spokojenosti. Rucicka netancuje, takze si troufam rict,ze zatim je bytelnejsi, nez Jawacky :-)


Planovane upravy na stroji jsou minimalni - az se dokopu, tak udelam vystrazne blinkry a nekdy oddelam zadni sedlo, protoze od dob, co divka jezdi 350tku, jej nepotrebuji ;)
Dalsi vec, co chci - jsou blinkry na PAVu, ale to se mi bude muset chtit. Momentalne se trapim se zprovoznenim motoru CZ 501.

Moc děkuji Romanovi za jeho článek.

Motorky mých kamarádů III. - Jirka "Jawaman" a Jawa 650 Style

Motorku mého kamaráda Jirky "Jawamana" není nutno na webu ani moc představovat. Je "provařená" v tom nejlepším slova smyslu. Dodávám - z vlastní zkušenosti - že mnoho majitelů Jawy 650 má svůj stroj právě díky osvětové práci Jirky a jeho webu. Na jeho stránkách se často i domlouvají majitelé o akcích, je tam databáze majitelů, kterou Jirka sestavuje a udržuje a samozřejmě - rozepisuje se tam o svých strojích. Popravdě, pro propagaci Jawy 650 mezi majiteli udělal asi více, než celé PR Jawy (má-li ovšem továrna alespoň one-man PR oddělení). Je hrdým vlastníkem Jawy 350/632 a 650 Style ve "VIP" verzi. Tedy, jako VIP to označuji já. Rozdíl oproti sérii jsou 17" kola, širší pneu, zda-li ještě běžně něco navíc, to nevím. Jisté je, že Jirka má svoji Stylku vyšlechtěnou, podrobila se několika úpravám a "zkrášlením" :-) A protože Jirka vede průběžně životopis svých strojů, ubyla mě práce s přemlouváním, aby něco sepsal a jemu práce, anžto nemusí psáti ničeho :-D

Takže tajemným trikem, který umožňuje dnešní 21.století, klikněte sem pro info k jeho Jawě 650 Style, nebo klikněte přesně sem a zobrazí se Vám něco o jeho neméně milovaném stroji, o Jawě 350/632.

Pokud je mi známo, dnes Jawa 650 spí zimním spánkem, jak je to u 350, to přesně nevím, za je třeba jen lehce hibernovaná, neb Jirka jako milovník kochacích jízd naposledy jezdil na 350tce a okukoval rozvoj venkova v okolí bydliště. Nebo okukoval holky. To jsem zatím nezjistil ;-)

A na čem bude Jirka jezdit, až bude velkej a bude mít delší fousy, to vím, ale říct to nesmim :-)

Motorky mých kamarádů II. - Jura "Bizon" a jeho Jawa 650 Style

Jsem moc rád, že můj kamarád Jura "Bizon" podlehl mému naléhání a sepsal svoje postřehy a zkušenosti se svojí motorkou - Jawou 650 Style. Věřím, že jeho trefné postřehy, zkušenosti a zážitky pomůžou třeba ostatním majitelům v údržbě, na co si dát pozor a zájemcům o ojetý stroj poskytnou vodítko, co na Jawě 650 Style zkontrolovat. Stejně tak je to i návod pro odstranění bolestivých míst, kterými Jawa 650 trpí. Moc Jurovi děkuji, že napsal otevřeně svoje zkušenosti a doufám, že se všem čtenářům příspěvek bude líbit.

Článek doplněn o aktuality 4.12.2009

Nazdar Bobe!

Mám tak chvíli, tak zkusím něco vyplodit. Budu spíše stručný než rozepsaný.

Takže k Jawám jsem přičichl před vojnou, když se mi domů podařilo dostat Péráka. Postupně se motorky střídaly, až jsem dosáhl na ojetou Jawu 350/639-2 Chopper s Pávíkem. No tenhle kup se opravdu nepovedl, předcházející majitel měl problémy z motorem a já taky, no kdyby jen z motorem. Odpovědně můžu říct: čím mladší Jawa, tím horší. V roce 2005 jsem na netu uviděl novou Jawu 650 Style, pak jsem si na ni byl sáhnout na výstavě v Praze a bylo to jasné, kudy se asi budu ubírat dále. Na začátku roku 2006 jsem se zbavil rádoby choppera a vybral stavební spoření. Ještě chvíli jsem přemýšlel, zda-li nemám pořídit něco jiného, ale otcova věta: Vyhodil jsi ženskou, tak doufám, že značku motorky nezměníš.... byla dost rozhodující. Společně s Parádou (kamarád, pozn. Boba) jsme objeli prodejce Jaw, abychom zjistili nabídky. Nakonec nás zlomil Pechr-Asters Přerov, jehož nabídka byla nejzajímavější. Takže byly koncem dubna 2006 objednány 2 motocykly Jawa 650: 1xStyle a 1xClassic s dodací lhůtou 6 týdnů.

2006

Třetí týden v červnu jsme se dočkali a motocykly byly doma. Za 155 fialových papírků jsem měl doma motorku s novými řidítky, závažíčky, malým plexi, duralovými ráfky, hlavním stojanem, nosičem a třemi velkými kufry Kappa (snad jsem nic nezapomenul).

Z motorky jsem byl nadšen a vrhl jsem se na zajíždění a pravidelné servisky. První serviska v pohodě - výměna oleje a dotažení několika spojů.

Následoval výlet do NDR na Jawa Treffen Hakeborn. První baterie odešla již v ČR, druhá vydržela k Lipsku, takže tam jsem ji hodil pod plachtu a s Parádou dojel na sraz. Pak se sehnala nová baterie a ta vydržela ještě míň, někde na dálnici kaput a já tam zůstal. Paráda jel pro pomoc a naštěstí mu moto vydržela na hranice. No dlouhá story, zkrátka špatná baterie z výroby plus zkrat v kabeláži. Prvních 1200 km.

Pak už přišly jen samá pozitiva. Motorka odvezena do Týnce, vše opraveno.

Na další servisce mi byl vyměněn otáčkoměr, že chrčí, jinak prý moto v pořádku, ale už jsem začal apelovat na to, že mám špatné, nějak házející přední kolo, byl jsem ujištěn, že do příště bude nové kolo a bude se to řešit. Po dojezdu domů jsem zjistil, že nechrčel otáčkoměr, ale že upadla krytka ve světle, dále jsem dotáhl ještě kyvku a pár spojů (tedy vyhozené 400,- z okna).

Pak přišla zima, vymontování předního kola a tachometru a odeslání do Týnce. Tacho nové, nové kolo nikoliv, prý háže v normě... dodnes nechápu, co to znamená a ani nechci odpověď znát.

2007

V květnu jsme jeli do Holandska. Takže objednání do servisu na servisku, tři marné pokusy (prý nemají čas, ale razítko mi klidně dají zpětně) OK...

Cesta do a z Holandska v poho až na defekt na německo-českých hranicích, opraveno v Teplicích, vydrželo jen do Prahy. Tam oprava ve fajn servisu, nová duše, vyvážení a zjištění, že jedno ložisko v předním kole je na součástky. Chvíle rozhodování a tradá domů. Snad to vydrží. Vydrželo, zavezení kola do Přerova na reklamaci a opravu. Opět připojeno, že ráfek moc háže.

A začalo martírium. První týden v červnu předáno, aby mi to vyšlo na dovolenou do Rumunska na přelomu července a srpna. Po čtyřech týdnech bylo kolo stále v Přerově, po 5 týdnech mi přišel z Přerova dopis, že mi zrušili záruku a že kolo mám v Týnci a co s ním bude není jejich věc a že tam mají celozávodku. Takže v den, kdy jsem měl jet do Rumunska, jsem jel vlakem do Týnce pro kolo a to ještě s tím, že jsem nevěděl, co s ním je. Telefonicky jsem se ráno spojil s panem Němce, který vše k mému příjezdu zařídil, ložiska vyměnil, ale tu normu mi zase nevysvětlil.

Od té doby jsem skončil s motoservisy a dělám si vše sám.

Rumunsko bylo krásné. Silnice - někdy jen samajama, ale vše OK, v 60 se dalo přes ně jezdit hezky. Zařádil jsem si v serpentinách, motorka se dostala dokonce do stádia, že ráno startovala bez sytiče, protože byla ještě teplá. Nádhera, tenkrát jsem byl šťastný, že ji mám.

Jediná závada, zjistil jsem, že se mi povolil jeden šroubek na motoskříni a kape mi olej. Dotáhl jsem a OK.

Do konce roku jsem si hezky jezdil a neměl sebemenší problém, tedy zase se začaly hýbat ručičky budíků, ale na to už jsem kašlal. Na to to nejezdí. V zimě jsem si tam namontoval ten alarm s dálkovým startem a nějaké kravinky (GPS, nové vyšší plexy, hodinky na řidítka a varovné blinkry).

2008

Rok 2008 začal pomalu, ale hezky. Bezproblémově - pořád házelo kolo - ale to jsem si zvykl. Máša jezdila, svítila, zkrátka vše OK. V květnu jsem si všiml, že nějak ustřeluje v zatáčkách prdel. Postavil moto na hlavní stojan a zkoušel a zkoušel, až jsem našel milimetrovou vůli v uložení zadního kola. Hle, do náboje se dostala voda, mechoš v Jawě oddělal jedno krytí ze zapouzdřeného ložiska, namazal vazelínou, jen si nějak neuvědomili chlapci, že ta obyčejná trubka jako rozpěrka ložisek rezaví (koroduje vy tupci). I vznikla hezká kašička, která zničila ložisko. Cena a délka opravy: 160,- materiál, 30 minut práce.

V červenci byl v plánu výlet do Rakouska, Itálie, Chorvatska. Proběhla příprava mtc, výměna oleje, kontrola šroubových spojů a po varování Jirkou Jánošíkem i kontrola konektorů. A tenkrát jsem našel konektor od regulátoru vypálený. Došlo na výměnu a basta. Nakonec se na výlet nejelo, tak jsem se jen tak projížděl po republice. A tak proběhla celá sezóna na jejímž konci jsem zjistil zajímavé napětí na baterii, jen 11,89V, ale motorka chytala a jezdila jako o život.

V zimní údržbě jsem se zaměřil na elektro instalaci dobíjecí soustavy. Zděšení.............. vypálený jak nový konektor, tak konektor od altíku. Prošel jsem si literaturu a všechny dráty průřezu 0,75mm jsem vyhodil a nahradil 1,5mm od altíku do regleru a 2,5mm od regleru k baterii.

Po opravách na elektrické části mtc, jsem se vrhl na shánění předního ráfku. Volal jsem do Jawy, zda-li tam nemají ráfek jako volně prodejný náhradní díl-neuspěl jsem. Tak jsem začal pátrat po síti a zjistil, že Behr v dané velikosti stojí skoro 9 fialových papírků, takže jsem se poohlédl po jiné alternativě. Nakonec se mi podařilo sehnat 17"x2,5", duralový použitý ráfek neznámého japonského výrobce. Cena lidová mnohem nižší. Jen dva fialové papírky. Takže jsem kolo přepletl a od té době mě už vážně žádné normy nezajímají. Vycenroval jsem jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí na 0,25 mm maximálně. Kolo neskáče a točí se tak jak má ;-) Bohužel pozoruji, že 20 tisíc kilometrů s kmitajícím kolem zanechalo následky na přední vydlici-větší vůle v uložení kluzáků, ale možná je to jen subjektivní dojem. 

2009

Na jaře už jsem nenastartoval. Pravda, oživoval jsem baterii, ale jak oživovat baterii s jedním článkem ve zkratu. Koupil jsem novou a tradá na setkání až kamsi ke Kladnu (já ti dám kamsi! :-) pozn. Boba). A tenkrát jsem si naběhl.... začalo druhé kolo problémů s baterkami.

V Přibyslavi jsme zůstali stát s Drátíkem (kolega Jawista 650, pozn. Boba) a laborovali. Nakonec jsme zjistili, že se na to dá jet, ale bez světel. Podařilo se. V Olomouci jsme vyhodili baterii se třemi články kaput. Já si půjčil jeho a dobře dojel domů i za tmy(už jsem mohl svítit). Koupil jsem druhou, tuhle reklamoval a tradá na dovolenou do Chorvatska.

No nic příjemného se dvě a půl hodiny motat v neznámé zemi za tmy bez světel. Stopnutí motoru byla jasná sebevražda, jet bez světel poloviční sebevražda. Dojel jsem na místo, ale domů jsem musel být odvezen. Potupa.

Co stálo za tím, že jsem nedojel?? Regulátor, ano jedna zalitá hliníková krabička, které stačí málo a je po ní. Při každé výměně baterie jsem provedl klasickou zkoušku, kdy všechny hodnoty byly správné. Až po Chorvatsku mi to nedalo a motorku jsem nechal na měřácích napojenou 3/4 hodiny a zjistil jsem, že čím déle regulátor pracuje, tím nižší dává napětí, takže nakonec nestačí dodávat dostatečné množství energie a vše zachraňuje baterie, které se nakonec zbortí článek či články. Došlo k výměně regulátoru a navíc místo R87(originál) jsem použil R90(náhrada pro zahraniční motorky). Vše šlape jak má.

Letošní zimu budu měnit mínusové vodiče, protože počet koster je malý a průřez 0,75mm je absolutně nedostatečný. U spotřebičů s větší wattáží dojde i k výměně plusových vodičů.

Závěrem bych to shrnul asi následovně.

Jawa 650 Style je průměrná motorka s podprůměrným zpracováním, které je v dnešní době nekonkurenceschopné. O plastech, laminátech a podobných věcech se ani zmiňovat nebudu. Vše praská, odírá se, no děs, ale na to nejezdí. Motorka je vhodná pro nadšence, kteří si ji umí opravit a nemusí nikam zajíždět do servisů. Jízdní vlastnosti jsou průměrné, v originálním nastavení je přední vidlice měkká, zadní zase tvrdá. Dá se to řešit výměnou oleje v předních tlumičích za hustější. Bohužel na silnicích třetích tříd motorka skáče jako koza. Ani originální gumy Metzeler nebyly správně zvoleny, takže jsem je nahradil Dunlopy GT 501 a opět se podvozek uklidnil. Kdo rád cestuje a nepospíchá, je pak rychlost kolem 110km/h plně dostatečná. Ve dvou a s kufry ztrácí dech a žere i trávu kolem cest. Já na tom na dálky raději jezdím sám, takže celkem v pohodě. Jediné, čemu na motorce 100% důvěřuji, je motor. Krmím ho plně syntetickým Mogulem 5W-40 Racing. Bohužel i na motoru se takříkajíc vyřádili k horšímu. Motor je osazen rovnotlakým karburátorem Bing, který není zrovna ideální. Svody jsou z tenčích trubek, než jsou výfukové kanály (aby se neřeklo, v každé z nich hned na kraji svár, který trubku ještě více zužuje, navíc v každé trubce jiný-  vybrousit). Výfuk se mi celkem líbí, ale  je to další věc, co dost motor utlumuje. Bohužel normy jsou normy.

Pozitivní jsou reakce náhodně procházejících na benzinkách, kdy náhle spatří nápis JAWA, ptají se, jsou zvědaví, někdy i nadšení. Otázka zní: stojí ty problémy za tyto chvíle, kdy se v člověku na pár sekund zvedne národní sebevědomí??? Ať si každý odpoví sám.

Já už ji prodávat nebudu. Vím, že je to neprodejný kus kovu, laminátu a plastu.... Hlavně já ji mám rád i když čas od času si na ni zanadávám. Je to moje Jawička......

Jura-Bizon

Tak Bobe tu máš článek na Tvůj blog.

Snad jsem na nic nezapomněl. To víš už se toho stalo tolik....

Edit 4.12.2009

Tak Jura ještě vyhrabal v paměti doplnění příběhu:

Nazdar Bobe!
Tak jsem si už po několikáté přečetl svůj příspěvek a zjistil jsem, že jsem se zapomněl zmínit o výměně předního ráfku. Takže jestli můžeš měnit ve svém blogu přidám ještě nějaký ten odstaveček.:

- vloženo kurzívou do roku 2008, pozn. Boba.

Jura

JURO, DÍKY ZA AKTUALIZACI!

Zkušenosti s Hondou CBF 600 a info k setkání party kolem Jawy 650

Vydržte, milí čtenáři, dnes, či zítra, nebo ale opravdu brzo, přibude článeček o mých zkušenostech po prvních 1700 km v sedle CBF a taky další upřesnění k setkání Party kolem Jawy 650 v Orlických horách v r. 2010. Musím vás trochu napínat, ne?

Jinak moto ještě nezazimováno. Nechce se mi. Stále plane naděje, že se bude moci dát trochu jezdit, ne? Až bude led a mráz, tak mooožná půjde Honda spát.

Všem prima den.

Že by poslední letošní vyjížďka?

Tak se nám v neděli, 15.11.2009, udělalo hezky.

Hezky na to, aby člověk vyrazil "ven". A protože každý cestovatel a jezdec v jedné stopě pociťuje pravidelné obsesivní příznaky v dlaních, jakmile po určité době nesvírá řidítka, tak i já musel vyrazit na silnice v možná posledním letošním příznivém počasí.

A protože ve 2 se to lépe táhne, domluvil jsem se s kamarádem Petrem. Stejně jako já dostal od manželky opušťák na neděli, vylosoval mezi svými motorkami tu, která se provětrá (vyhrála Yamaha 250, 4T enduro) a v 10 hod jsme na pumpě v Jenči oba zaparkovali stroje vedle sebe.

Naplánoval jsem poklidnou vyjížďku po vedlejších silnicích (III. a IV. třídy) na západ od Prahy. Jeneč, Unhošť, Lány, Křivoklát, "Rozvědčík", Skryje, Karlov, Nižbor, Chyňava.

Cestou jsme zastavili na focení, před obcí Lány.

Pak jsme si ve Skryjích, kousek za návsí venku na zahrádce, dali kávu a Kofolu (anžto Když ji miluješ, není co řešit!) a půl hodinky věnovali klábosení o věcech, které nás oba zajímají.

Protože od západu začala vysoká oblačnost roztahovat oponu bílých mraků, pošťouchli jsme startéry a vyrazili zpět. Cestu nám pojednou zkřížilo stádečko laní s jelenem. Teda lidi, takové "krávy" jsem ještě ve volné přírodě neviděl! Přehopsaly silnici, ale bylo vidět, že jsou to pořádné kusy, žádné "lehké laňky" a jelen měl parohy, že by v Praze do metra museli vybourat nové vstupy :-), aby mohl jet aspoň jednu stanici.

 Ještě pár fotek a pak klidnými, ale vlhkými silnicemi zpět. U Chyňavy jsme se rozloučili.

 

Silnice byly pěkné, jen bohužel často vlhké, v lesích a ve stínu, teplota také nedovolovala nějaké eskapády, protože gumy si o zahřátí mohly nechat jen zdát. Nicméně přiznávám, že na okreskách, když za to Petr vzal, jsem se jej bál tím jeho kalupem jen tak následovat a dojel jsem jej spíše na rovince, než bych sklonil koleno v zatáčkách s nejistým povrchem ;-)

Občasné jemné blátíčko asi z náklaďáků dodalo patinu našim strojům, takže nově namontované padáky SW-Motech na mojí Hondě hned vyzkoušely, jaké to je, být "zaprasený". Takže po dojezdu musela následovat 20 min očista houbou a autošamponem. Asi musím pouvažovat o prodloužení předního blatníku.

Neděle se tedy vyvedla, snad se ještě naskytne letos příležitost se projet, protože zazimovávat se mi neche.

Všem pěkný den.

Motorky mých kamarádů I. - Erik a jeho Honda XL 600V Transalp

Honda XL 600V Transalp – cesta k němu a zkušenosti

napsal Erik
publikuje Bob

Moje cesta k motorkám se započala již v mém prenatálním období. Když mě mamka ještě čekala, prý jí začal vonět benzín. :-)

Učil jsem se jezdit na stroji po dědečkovi. Byla to ČZ 125 B(t) z roku 1948. První motocykl, který jsem si koupil byla ČZ175 470 Sport na 19 kolech. Jezdila dobře, jen zlobilo zapalování.

Po delším motocyklovém půstu jsem si pořídil dvourychlostní Babettu na dojíždění do práce. Sloužila dobře, ale přece jen výkon nebyl největší. Jediné, co jsem kdy s Babettou předjel, byla dvanácettroska, ale taková ta, co měla přední a zadní nápravu spíše vedle sebe, než za sebou... :-)

Tak šla Babetta do světa a já si v roce 2000 pořídil svoji první Jawu. Byla to 350 634, r. v. 1979. 

Bez výbrusu měla najeto asi 40 tisíc km. Za celou dobu, co jsem ji měl, tak jednou prasklo lanko zadní brzdy a pak mě potrápila elektrika (nalomený drát ve spínačce). Jinak byla skvělá a na ni vzpomínám nejraději. Byla to skvělá motorka a ten zvuk dvouválce neměl chybu...

Samozřejmě jsem postupem času přemýšlel, co dál. Jednu chvíli jsem toužil po Uralu – buď choppera jménem Vlk a nebo typ Solo Klasik. Boxer se mi dodneška moc líbí... Pak jsem se v rámci akce Jawacup svezl v Netvořicích na nové Jawě 650 Classic. 

Byla to první silnější motorka, na které jsem jel a musím říci, že mi učarovala. Urala jsem tedy odsunul a začal toužit po nové Jawě. Jenže její cena byla pro mě nedosažitelná. Nicméně v jawím opojením jsem začal uvažovat o novější 350 – typu 640. Nakonec jsem narazil na skoro novou 640, r. v. 1996, Blue Styl, Vape, najet asi 3,5 tisíce km. Po podpoře manželky stála u nás v garáži. Tehdy jsem prodal 634, čehož do dneška lituji. Peníze, které jsem za ní tehdy dostal jsou dnes směšné.Ale tehdy byla každá koruna dobrá... 

Dmul jsem se pýchou, jako to mám nádhernou motorku. Z dnešního pohledu vidím, jak jsem se na věc díval pln nadšení, ideálů... Nicméně Jawka jezdila dobře, problémy nebyly žádné. Motor byl silnější, tlumiče o trošku lepší, než u 634. Do zatáček mi přišlo, že ji musím nutit stejně, jako 634. Lépe brzdila, svítila. Co mi nesedělo, oproti 634 měla krouťák posunutý do vyšších otáček. Asi za to mohly i dvoukomorové výfuky, ale na pohodovou jízdu byl motor 634 lepší. Problémy? Snad jedině u regulátoru napětí upadl konektor, takže se přebíjel akumulátor. Regulátor mi opravil kamarád. Jinak jezdila Jawinka spolehlivě a bezproblémově. U TK moto jsem nechal namontovat oilmaster, což je moc fajn věcička a určitě ji mohu doporučit. 

Jawka jezdila dobře, ale musela se více vytáčet, vibrace byly větší, než u 634 a zaolejovaná záda manželky, která se mnou začala v té době jezdit, to vše byly malé hřebíčky do pomyslné rakve mojí 640. Ten hlavní hřeb však zasadila asi sama továrna. Kolega v práci si koupil úplně novou 350, 640, stejnou, jako já. Jen ta moje byla o cca 10 let starší. Když jsem ty dvě motorky porovnal, tak bych řekl, že ta jeho je o 20 let starší. Chromy mu nedržely na ráfcích, na brzdě ani na řadící/startovací páce. Tekly mu přední vidlice, studená nešla nastartovat. A to vše po několikanásobných reklamacích přímo v Jawě. Na kola mu řekli, že mu je klidně vymění, ale že mu ten chrom sleze opět. A tehdy jsem si říkal, zda ta samá továrna, ti samí lidé, kteří s takovýmto přístupem vyrábí 350, budou mít lepší přístup k Jawě 650? Proč by tomu tak mělo být? A tehdy jsem si začal vybavovat některé zkušenosti majitelů Jawek, o nichž jsem četl na netu. Do této doby jsem si je nepřipouštěl, odmítal jsem je, nevnímal jsem je. A když jsem si připustil, že v Jawě nebude asi všechno tak, jak by mělo být, tak jsem si říkal, že až jednou budu chtít větší motorku (a čtyřtaktní), jestli by nestálo za to alespoň uvažovat i o nějaké jiné značce. A začal jsem přemýšlet, co bych si tak asi představoval. Přiznám se, že jsem – zaslepen láskou k Jawě – ani moc jiné značky nesledoval. Byl jsem tedy na poli neoraném. Vzpomněl jsem si na dovolenou v Chorvatsku. Tam jsem v rámci absťáku po motorkách jásal nad každou motorkou. Tedy kromě dvoutaktních skůtrů, které nám nesnesitelně bzučely pod okny dnem i nocí. A nejčastěji jsem tam viděl dvě značky. Jednak to byly BMW (boxer, cestovní enduro, impozantní motorka) a ještě něco, asi Honda. Název ani kubaturu jsem nevěděl, jen že tam byly v názvu nějaké hory. :-))) Kouknul jsem do inzerce a tam jsem zjistil, že ač se mi BMW líbí, tak je to motorka, kterou nezaplatím. Tak jsem začal hledat tu druhou, tu s těmi horami. :-D. Přišel jsem na to, že to bude asi přesalp. Ano Transalp. Cenově to bylo taky dost, ale mnohem níže, než BMW. A tak jsem začal o té motorce něco zjišťovat, sledovat inzeráty a dál jezdil na Jawince.

Pak jsem narazil na jeden inzerát od Hradce Králové, byl to modrý Transalp, r. v. asi 1989, černý motor, vzadu bubnová brzda, ale vypadal podle fotek pěkně. Ale nakonec z toho sešlo. 

No a nakonec jsem na motorkářích našel nabídku na TA 600, r. v. 1992, stříbrný motor (no nebo šedý), vzadu kotoučovka, motorka měla padáky, vyhřívané rukojetě a podle fotek vypadala motorka pěkně. :-) Byla k vidění v Blansku.


Jel jsem se tam podívat. Motorka byla celkem pěkná, jen plasty byly popraskané a slepované – to jsem ale už věděl po telefonickém rozhovoru s prodávajícím). Nebyla to žádná voňavka, ale motorka byla 13 let stará. Motor měl nádherný zvuk. Vzhledem k tomu, že byla dotažená z Německa a nebyla na značkách, tak mi ji prodávající jen předvedl v ulici, že jede a řadí a brzdí. Po telefonickém rozhovoru s manželkou jsme se domluvili, že ji vezmem. Pak nastalo muka, kdy jsem se v noci budil a říkal si, jakej jsem blbec, že koupím motorku, na které jsem se ani nesvezl. Nakonec motorku přivezl na autě a nechal mě nejdřív projet. No vše dopadlo dobře. Asi jsem měl víc štěstí, než rozumu. :-))) 

Od počátku jsem byl z motorky nadšený. Motor bral pěkně od spodu, použitelný rozsah otáček byl oproti Jawě asi trojnásobný. :-) A i na pětku stačilo jen přidat a motorka začala zrychlovat. Podvozek nádherně pohlcoval nerovnosti a hlavně šla nádherně do zatáček. U Jawy 350jsem měl pocit, že jsem ji musel vysloveně nutit, aby se poklopila. Tady to najednou bylo o něčem jiném. Najednou jsem se nebál motorku pořádně poklopit. Uznávám, že jsou lidi, kteří 350 klopí na stupačku, prostě nejsem tak dobrej. Prostě mé nadšení přetrvávalo a trvá do dneška. Na alpa jsem namontoval zadní kufr, dokoupil nosiče zadních kufrů (pro textilní brašny). Vzhledem ke stylu jízdy mám spotřebu mezi 4 a 5 litry.

Transalp je motorka, která nemá ani největší zátah, ani nejsilnější motor, Jsou morotky, které lépe sedí, lépe brzdí, lépe svítí. Nevím, jestli Alp v něčem vysloveně vyniká. Ale je to naprosto univerzální motorka, která jezdí v pohodě na silnici, poradí si bez problémů s lehčím terénem. Vysloveně těžký terén jsem nezkoušel, ale co vím, tak i ten se s Alpem nechá. Někdo říká, že mu Transalp připadá takový nevýrazný až nudný. Záleží, co po motorce člověk chce. Já s nadsázkou říkám, že je to nejpohodlnější chopper. :-) V každém případě je to univerzální motorka, se kterou se nechá zažít spoustu srandy i adrenalinu, aniž by člověk musel riskovat život. I když ten na motorce riskuje tím, že vyjede...

Závady? Lhal bych, kdybych tvrdil, že se na Alpovi žádná nenašla. Kromě výměny oleje, filtrů, pneumatik (Mitas H07) se mi odporoučela CDI jednotka (no, po těch letech - pozn. Bob). To je asi nejslabší místo, zejména u starších TA 600, které mají dvě CDI jednotky, každou pro jeden válec. Co vím, tak odešla více majitelům. A pak jsem přesvědčen, že nefunguje termostat, protože v chladnějším počasím se motorka špatně zahřívá.

Musím říct, že jsem se od té doby, co Alpíka mám, svezl na pár jiných strojích. Určitě jsou motorky, které bych rád měl, ale kdybych se dnes znovu rozhodoval, vybral bych si Transalpa znovu. Snad jediná motorka, která mě láká, je Honda XL 1000V Varadero. Ale Transalpa bych se zbavit nechtěl. Je to naprosto férový kamarád.

Rozhodně nechci, aby to vypadalo, že chci motorky zn. Jawa pomlouvat, že jsem na ně zanevřel. Není tomů tak. Jawinky jsou součástí naší historie a kývačka je nádherná motorka. Stejně tak sleduji, co se děje kolem nových modelů. Jawičky mi dali hodně zkušeností i hezkých chvil. Rozhodně ale motorky s fousatým logem zůstanou nävždy v mém srdci. 

Pár technických údajů:

Model:
XL 600V Transalp

Rok výroby:
1992

Typ motoru:
čtyřtaktní dvouválec, válce do V (52°C)

Objem motoru
583 ccm

Max. výkon

37 kW/8000 ot/min

Kompresní poměr
9,2 : 1

Vrtání x zdvih
75,0 x 66,0

Rozvod
OHC

Chlazení
kapalinové

Převodovka
manuální, pětistupňová

Sekundární pohon
řetěz

Přední i zadní brzda

jednokotoučová

Hmotnost včetně náplní

205 kg

Objem nádrže

18 l

Maximální rychlost

168 km/h

Rád bych poděkoval Erikovi za článek. Určitě se někomu, kdo pokukuje po starším Transalpovi, může hodit. Všem pěkné počtení a Eriku, děkuju.

Články dalších kamarádů a jejich strojích budou přibývat. Takže Juro-Bizone, kdy bude Tvoje Jawa 650 Style? :-) Zkusím pak přesvědčit i jednoho ze dvou zarytých majitelů Jawy 650 Dakar, dále třeba přibude i Moto Guzzi Breva 1100 a v plánu je Suzuki Marauder 800 atd atd. Takže na zimu čtení bude dost ;-)

Bob

Setkání Jawa 650 v r. 2010 - aktualita č.2

Takže dnes se rozběhly opět přípravy na realizaci Setkání J 650 v r. 2010.

Termín se zřejmě přesunuje o týden dříve, t.j. na 29.5. - 30.5. 2010, sobota-neděle. Zda to bude už od pátku, jisté není. Zatím. V únoru bude definitivně po dohodě s ubytovatelem potvrzeno.

Místem Setkání bude kemp Šlechtův palouk, přehrada Pastviny, Orlické hory, http://autokemp.pastviny.net/ a ubytování bude možné prvotně a "hromadně" po určitou dobu objednat přes nás, jinak kdykoliv pak individuálně (myslím chatky), kdo přijede jen tak, stan si určitě postaví a chatku určitě taky v květnu sežene. Poplatek za "organizaci" bude asi symbolický (náklady na účet, telefony a pod, tak asi 10-30,-Kč? Ještě nevím. Asi si ale za to s Jawamanem další motorku nekoupíme :-)

Zatím to vypadá na účast +/- 10 lidí. Nevadí, bude to rodinné. Ale znáte to z minula. Nakonec nás bude 2,5 x tolik...

Podmínky stále stejné. Zaplatit případné ubytování  (Jawaman & Bob) na účet, číslo a částku pak zašleme, když chcete objednat bydlení v chatce přes nás a účast. Vlastnictví Jawy 650/660, nebo minulé vlastnictví a účast na akci v minulosti. Divoká karta je možná, rozhoduje o ní Bob+Jawaman.

Budu zde průběžně mezi mými ostatními příspěvky zvěřejňovat další aktuality a události, jen si je budete muset v archivu blogu vlevo najít. Název bude vždy obsahovat něco v tom smyslu, že se jedná o "Setkání J 650".

Pěkný večer všem čtenářům.

Setkání majitelů a bývalých majitelů Jawa 650

Spolu s kamarádem Jawamanem se zase ujímáme dalšího setkání lidí kolem Jawy 650. 

Setkání majitelů/bývalých majitelů Jawy 650/660 bude.  

Jen díky menšímu zájmu asi nebude tak "velké".

Akci budeme více individualizovat a termín bude zřejmě +/- konec května. Buď poslední So-Ne, nebo první So-Ne v červnu 2010.  - Takže Monty by to na květnový termín mohl stihnout ;-)

Místem setkání, přístupného pro aktuální majitele Jawa 650/660 a minulé majitele Jawa 650, kteří se účastnili v minulosti našich setkání, bude zřejmě přehrada Pastviny v Orlických horách. Uvažuji nad kempem, ze kterého přikládám fotky. Takže je vyzkoušen. Není to žádný luxus, ale jedno přespání snese každý :-) V místě je i chatka - občerstvení a kdo přijede jen tak, nemusí nic předem objednávat, postaví si stan, či zkusí vzít si chatku a je to.

Zřejmě až to bude jistější, obešleme partičku majitelů/bývalých majitelů, na které je dostupný kontakt a zkusíme objednat po složení zálohy 1 - 2 chatky. Kdo to nestihne, nemusí se nervovat, na stan místo bude určitě a třeba i nějaká chatka bude volná.

Zájemci, co chtějí přijet, přidejte komentář pod příspěvek spolu s kontaktem.

Jedné stopě zdar.

Honda CBF - asi poslední vyjížďka v r.2009

Počasí se nezlepšilo, stále je u nás 3,7°C, ale neodolal jsem a alespoň kousek jsem se projel. Musel jsem. Včera jsem umyl motorku autošamponem s voskem, trochu jsem ji naleštil, namazal řetěz, takže se to muselo zkusit, projet a prohřát. Prohřát...v 3,7 °C asi moc ne, ale aspoň jsem to zkusil. Takže jen 40 km "kolem komína", párkrát protočit motor k červenému poli při rozjezdu, jinak kochačka při 80 - 90 km/h pro středočeských kodrcavých silnicích.

Musel jsem jet sám, nikdo, komu jsem dnes a včera napsal sms a email, nemá čas. Zima ani není, jen trochu byla na ruce. Vzal jsem si rukavice do nepohody, ne ale zimní. Ty sice mám, zase se v nich blbě řídí. Jsou to takové nouzové, kdyby v zimě člověk musel jet, ale není to pohodlné.

Takže jsem udělal jen pár fotek a pak jsem si to namířil domů. Do tepla. K čaji. S rumem :-) Všem přeju pěkný den, jasnou oblohu, Slunce a teplo.

Dnešní vyjížďka

Už od rána jsem nastartovanej, že se podívám ven, že vytáhnu motorku. A co vidím z okna? Aha? Mlha, jinovatka na autech a na trávě... Tak snad po obědě. Ale co, hlavně že neprší ;-)

Tak aspoň trošku dnes...

jsem se projel.

Přimontoval jsem napevno nosič kufru s plotnou a boční držáky textilních tašek Givi a protože počasí bylo ustálené, zajel jsem k Pcherám udělat foto s větrníkem v pozadí. Jen pro představu velikosti - ta "elektrárna", co je za vrtulí a je posazená nahoře na stožáru, je velká jako autobus.

Kufr drží i při trošku vyšší rychlosti, než je maximální povolená rychlost na dálnici... řekněme o i dost vyšší rychlosti.. dál to nebudu rozvádět ;-) Nikde nic nedrnčí, nevibruje, vše hezky pasuje.

Dnes jen krátký příspěvek. Chce se mi spát. Už teď....

Detail nosiče SW-motech Alu rack a plotny SHAD

Venku to není právě na projížďku. Ale je ještě ráno a věřím, že to dnes půjde. Zatím jsem nafotil detail uchycení plotny kufru SHAD SH  45 k nosiči Alu-rack od SW-motech pro Hondu CBF 600 (S). On je ostatně identický i pro CBF 500 a CBF 1000.

Jak jsem psal, plotna je doscela masivní, kufr má nosnost 6 kg, takže je to zřejmě dimenzovaná s ohledem na nosnost (spíše obvyklý fakt přeložení kufru uživatelem). Subjektivně mi přijde masivnější, než u kufrů Givi Monolock, což je pochopitelné, mají udanou hmotnost 3 kg. Myslím, že je to více méně srovnatelné asi s Givi Monokey (10 kg).

Na obrázku jsem označil, kde jsem dodatečně provrtal plotnu kufru a do existujících otvorů v Alu-racku jsem protáhl 2 šrouby M5 x 50. M6 jsem nepoužil proto, že jejich hlavy (ač jsem použil zápustné) by příliš vyčnívaly na plotně a mohly by bránit řádnému přicvaknutí kufru. Díky pružnosti materiálu hlavy šroubů nepřekážejí. Pod matkami je rozšířená podložka z nějakého pružného & pevného plastu (nevím, kde jsem ji sebral) a poté kovová podložka, přichyceno samojistnou matkou.

Všechny šroubové spoje jsou pomocí samojistných matek, u jednoho páru šroubů, které drží kovové "packy", jsem přidal ještě jedny matky, aby bylo možno za vyčnívající kus šroubu přichytit případně bezpečně pružný "gumycuk", bude-li třeba sloužit plotna kufru jako "zahrádka" pro převoz neskladné věci.

Dnes ještě na moto přišroubuji boční nosiče textilní brašen Givi, pokusím se nezapomenout to zdokumentovat na foto.

Padáky SW-motech k motoru jsou objednány, kdy ale přijdou, to nevím. Snad je ještě letos vyzkouším při jízdě :-)

Všem příznivcům jedné stopy a vůně dálek prima den.

Kufr SHAD -aktualitka

Tak jsem dnes doladil přichycení kufru k moto.

To je tak. Plotna ke kufru SHAD SH45 má otvory pro přichycení mimo plochu nosiče SW-Motech Alu-Rack. V zásadě to není problém, protože k plotně SHAD dostanete i kovové úchyty, které se třeba "z boku" zakousnou do plotny. Přesto, že spojení odolalo hrubému násilí, dnes jsem aku-vrtačkou provrtal vrtákem č.6 plotnu kufru v přední části nad dvěma otvory v ploše nosiče a dvěma šrouby M5x50 se zápustnou hlavou jsem přišrouboval plotnu kufru navíc přímo na plotnu nosiče. Já nevim, snad jsem to popsal dobře. Když mě to ještě zítra popadne, tak to vyfotím, aby bylo jasno :-)

Pěkný večer, neseďte u PC a jděte spát.

Bob

PS Kdy už bude zase 20°C??? A budou suché silnice, budu si fotit květy, mouchy pestřenky.....

Honda má nový nosič a kufr

Honda CBF je zase o stupínek dále. Protože to má být hlavně cestovní moto, koupil jsem nosič SW-Motech, model AluRack (2.703,- Kč v e-shopu RDmoto). Tento nosič nehyzdí zadek motorky, není to takové „lešení“, jako je nosič Givi nebo Fehling. Montáž je opravdu jednoduchá. A ještě zbylo tak akorát financí, takže jsem se porozhlédl po nabídce kufrů. Do úzkého výběru se dostaly značky Kappa, Givi a SHAD. Zvítězil Shad SH45 (Bikerscrown, cena 2.900,- vč. plotny), objem 45 l a nosnost 6 Kg. Na kufru je velmi praktické výklopné ucho.

Dnes jsem se pustil do montáže. Jediný zádrhel je napasovat plotnu kufru na držák AluRack., neboť právě střed plotny je nad místem s otvory v nosiči. Přichycení je tedy pomocí dodávaných třmenů Shad tak, že se třmeny „zakusují“ z boku do masivní hliníkové tvarované plotny nosiče. Připevnění je bytelné, přesto možná ještě časem vymyslím nějaké další přichycení tzv. „pro jistotu“. Ovšem, aktuální připevnění je myslím i tak bytelné, že nebýt omezení v návodu (6kg), s přehledem by řidič mohl vzadu vozit pytel cementu :-)

Takže – co vy na to? Jak se Vám líbí?