středa 2. prosince 2009

Motorky mých kamarádů II. - Jura "Bizon" a jeho Jawa 650 Style

Jsem moc rád, že můj kamarád Jura "Bizon" podlehl mému naléhání a sepsal svoje postřehy a zkušenosti se svojí motorkou - Jawou 650 Style. Věřím, že jeho trefné postřehy, zkušenosti a zážitky pomůžou třeba ostatním majitelům v údržbě, na co si dát pozor a zájemcům o ojetý stroj poskytnou vodítko, co na Jawě 650 Style zkontrolovat. Stejně tak je to i návod pro odstranění bolestivých míst, kterými Jawa 650 trpí. Moc Jurovi děkuji, že napsal otevřeně svoje zkušenosti a doufám, že se všem čtenářům příspěvek bude líbit.

Článek doplněn o aktuality 4.12.2009

Nazdar Bobe!

Mám tak chvíli, tak zkusím něco vyplodit. Budu spíše stručný než rozepsaný.



Takže k Jawám jsem přičichl před vojnou, když se mi domů podařilo dostat Péráka. Postupně se motorky střídaly, až jsem dosáhl na ojetou Jawu 350/639-2 Chopper s Pávíkem. No tenhle kup se opravdu nepovedl, předcházející majitel měl problémy z motorem a já taky, no kdyby jen z motorem. Odpovědně můžu říct: čím mladší Jawa, tím horší. V roce 2005 jsem na netu uviděl novou Jawu 650 Style, pak jsem si na ni byl sáhnout na výstavě v Praze a bylo to jasné, kudy se asi budu ubírat dále. Na začátku roku 2006 jsem se zbavil rádoby choppera a vybral stavební spoření. Ještě chvíli jsem přemýšlel, zda-li nemám pořídit něco jiného, ale otcova věta: Vyhodil jsi ženskou, tak doufám, že značku motorky nezměníš.... byla dost rozhodující. Společně s Parádou (kamarád, pozn. Boba) jsme objeli prodejce Jaw, abychom zjistili nabídky. Nakonec nás zlomil Pechr-Asters Přerov, jehož nabídka byla nejzajímavější. Takže byly koncem dubna 2006 objednány 2 motocykly Jawa 650: 1xStyle a 1xClassic s dodací lhůtou 6 týdnů.

2006

Třetí týden v červnu jsme se dočkali a motocykly byly doma. Za 155 fialových papírků jsem měl doma motorku s novými řidítky, závažíčky, malým plexi, duralovými ráfky, hlavním stojanem, nosičem a třemi velkými kufry Kappa (snad jsem nic nezapomenul).

Z motorky jsem byl nadšen a vrhl jsem se na zajíždění a pravidelné servisky. První serviska v pohodě - výměna oleje a dotažení několika spojů.

Následoval výlet do NDR na Jawa Treffen Hakeborn. První baterie odešla již v ČR, druhá vydržela k Lipsku, takže tam jsem ji hodil pod plachtu a s Parádou dojel na sraz. Pak se sehnala nová baterie a ta vydržela ještě míň, někde na dálnici kaput a já tam zůstal. Paráda jel pro pomoc a naštěstí mu moto vydržela na hranice. No dlouhá story, zkrátka špatná baterie z výroby plus zkrat v kabeláži. Prvních 1200 km.


Pak už přišly jen samá pozitiva. Motorka odvezena do Týnce, vše opraveno.
Na další servisce mi byl vyměněn otáčkoměr, že chrčí, jinak prý moto v pořádku, ale už jsem začal apelovat na to, že mám špatné, nějak házející přední kolo, byl jsem ujištěn, že do příště bude nové kolo a bude se to řešit. Po dojezdu domů jsem zjistil, že nechrčel otáčkoměr, ale že upadla krytka ve světle, dále jsem dotáhl ještě kyvku a pár spojů (tedy vyhozené 400,- z okna).
Pak přišla zima, vymontování předního kola a tachometru a odeslání do Týnce. Tacho nové, nové kolo nikoliv, prý háže v normě... dodnes nechápu, co to znamená a ani nechci odpověď znát.


2007
V květnu jsme jeli do Holandska. Takže objednání do servisu na servisku, tři marné pokusy (prý nemají čas, ale razítko mi klidně dají zpětně) OK...

Cesta do a z Holandska v poho až na defekt na německo-českých hranicích, opraveno v Teplicích, vydrželo jen do Prahy. Tam oprava ve fajn servisu, nová duše, vyvážení a zjištění, že jedno ložisko v předním kole je na součástky. Chvíle rozhodování a tradá domů. Snad to vydrží. Vydrželo, zavezení kola do Přerova na reklamaci a opravu. Opět připojeno, že ráfek moc háže.


A začalo martírium. První týden v červnu předáno, aby mi to vyšlo na dovolenou do Rumunska na přelomu července a srpna. Po čtyřech týdnech bylo kolo stále v Přerově, po 5 týdnech mi přišel z Přerova dopis, že mi zrušili záruku a že kolo mám v Týnci a co s ním bude není jejich věc a že tam mají celozávodku. Takže v den, kdy jsem měl jet do Rumunska, jsem jel vlakem do Týnce pro kolo a to ještě s tím, že jsem nevěděl, co s ním je. Telefonicky jsem se ráno spojil s panem Němce, který vše k mému příjezdu zařídil, ložiska vyměnil, ale tu normu mi zase nevysvětlil.

Od té doby jsem skončil s motoservisy a dělám si vše sám.


Rumunsko bylo krásné. Silnice - někdy jen samajama, ale vše OK, v 60 se dalo přes ně jezdit hezky. Zařádil jsem si v serpentinách, motorka se dostala dokonce do stádia, že ráno startovala bez sytiče, protože byla ještě teplá. Nádhera, tenkrát jsem byl šťastný, že ji mám.
Jediná závada, zjistil jsem, že se mi povolil jeden šroubek na motoskříni a kape mi olej. Dotáhl jsem a OK.


Do konce roku jsem si hezky jezdil a neměl sebemenší problém, tedy zase se začaly hýbat ručičky budíků, ale na to už jsem kašlal. Na to to nejezdí. V zimě jsem si tam namontoval ten alarm s dálkovým startem a nějaké kravinky (GPS, nové vyšší plexy, hodinky na řidítka a varovné blinkry).


2008
Rok 2008 začal pomalu, ale hezky. Bezproblémově - pořád házelo kolo - ale to jsem si zvykl. Máša jezdila, svítila, zkrátka vše OK. V květnu jsem si všiml, že nějak ustřeluje v zatáčkách prdel. Postavil moto na hlavní stojan a zkoušel a zkoušel, až jsem našel milimetrovou vůli v uložení zadního kola. Hle, do náboje se dostala voda, mechoš v Jawě oddělal jedno krytí ze zapouzdřeného ložiska, namazal vazelínou, jen si nějak neuvědomili chlapci, že ta obyčejná trubka jako rozpěrka ložisek rezaví (koroduje vy tupci). I vznikla hezká kašička, která zničila ložisko. Cena a délka opravy: 160,- materiál, 30 minut práce.

V červenci byl v plánu výlet do Rakouska, Itálie, Chorvatska. Proběhla příprava mtc, výměna oleje, kontrola šroubových spojů a po varování Jirkou Jánošíkem i kontrola konektorů. A tenkrát jsem našel konektor od regulátoru vypálený. Došlo na výměnu a basta. Nakonec se na výlet nejelo, tak jsem se jen tak projížděl po republice. A tak proběhla celá sezóna na jejímž konci jsem zjistil zajímavé napětí na baterii, jen 11,89V, ale motorka chytala a jezdila jako o život.


V zimní údržbě jsem se zaměřil na elektro instalaci dobíjecí soustavy. Zděšení.............. vypálený jak nový konektor, tak konektor od altíku. Prošel jsem si literaturu a všechny dráty průřezu 0,75mm jsem vyhodil a nahradil 1,5mm od altíku do regleru a 2,5mm od regleru k baterii.

Po opravách na elektrické části mtc, jsem se vrhl na shánění předního ráfku. Volal jsem do Jawy, zda-li tam nemají ráfek jako volně prodejný náhradní díl-neuspěl jsem. Tak jsem začal pátrat po síti a zjistil, že Behr v dané velikosti stojí skoro 9 fialových papírků, takže jsem se poohlédl po jiné alternativě. Nakonec se mi podařilo sehnat 17"x2,5", duralový použitý ráfek neznámého japonského výrobce. Cena lidová mnohem nižší. Jen dva fialové papírky. Takže jsem kolo přepletl a od té době mě už vážně žádné normy nezajímají. Vycenroval jsem jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí na 0,25 mm maximálně. Kolo neskáče a točí se tak jak má ;-) Bohužel pozoruji, že 20 tisíc kilometrů s kmitajícím kolem zanechalo následky na přední vydlici-větší vůle v uložení kluzáků, ale možná je to jen subjektivní dojem. 




2009
Na jaře už jsem nenastartoval. Pravda, oživoval jsem baterii, ale jak oživovat baterii s jedním článkem ve zkratu. Koupil jsem novou a tradá na setkání až kamsi ke Kladnu (já ti dám kamsi! :-) pozn. Boba). A tenkrát jsem si naběhl.... začalo druhé kolo problémů s baterkami.
V Přibyslavi jsme zůstali stát s Drátíkem (kolega Jawista 650, pozn. Boba) a laborovali. Nakonec jsme zjistili, že se na to dá jet, ale bez světel. Podařilo se. V Olomouci jsme vyhodili baterii se třemi články kaput. Já si půjčil jeho a dobře dojel domů i za tmy(už jsem mohl svítit). Koupil jsem druhou, tuhle reklamoval a tradá na dovolenou do Chorvatska.
No nic příjemného se dvě a půl hodiny motat v neznámé zemi za tmy bez světel. Stopnutí motoru byla jasná sebevražda, jet bez světel poloviční sebevražda. Dojel jsem na místo, ale domů jsem musel být odvezen. Potupa.
Co stálo za tím, že jsem nedojel?? Regulátor, ano jedna zalitá hliníková krabička, které stačí málo a je po ní. Při každé výměně baterie jsem provedl klasickou zkoušku, kdy všechny hodnoty byly správné. Až po Chorvatsku mi to nedalo a motorku jsem nechal na měřácích napojenou 3/4 hodiny a zjistil jsem, že čím déle regulátor pracuje, tím nižší dává napětí, takže nakonec nestačí dodávat dostatečné množství energie a vše zachraňuje baterie, které se nakonec zbortí článek či články. Došlo k výměně regulátoru a navíc místo R87(originál) jsem použil R90(náhrada pro zahraniční motorky). Vše šlape jak má.

Letošní zimu budu měnit mínusové vodiče, protože počet koster je malý a průřez 0,75mm je absolutně nedostatečný. U spotřebičů s větší wattáží dojde i k výměně plusových vodičů.

Závěrem bych to shrnul asi následovně.
Jawa 650 Style je průměrná motorka s podprůměrným zpracováním, které je v dnešní době nekonkurenceschopné. O plastech, laminátech a podobných věcech se ani zmiňovat nebudu. Vše praská, odírá se, no děs, ale na to nejezdí. Motorka je vhodná pro nadšence, kteří si ji umí opravit a nemusí nikam zajíždět do servisů. Jízdní vlastnosti jsou průměrné, v originálním nastavení je přední vidlice měkká, zadní zase tvrdá. Dá se to řešit výměnou oleje v předních tlumičích za hustější. Bohužel na silnicích třetích tříd motorka skáče jako koza. Ani originální gumy Metzeler nebyly správně zvoleny, takže jsem je nahradil Dunlopy GT 501 a opět se podvozek uklidnil. Kdo rád cestuje a nepospíchá, je pak rychlost kolem 110km/h plně dostatečná. Ve dvou a s kufry ztrácí dech a žere i trávu kolem cest. Já na tom na dálky raději jezdím sám, takže celkem v pohodě. Jediné, čemu na motorce 100% důvěřuji, je motor. Krmím ho plně syntetickým Mogulem 5W-40 Racing. Bohužel i na motoru se takříkajíc vyřádili k horšímu. Motor je osazen rovnotlakým karburátorem Bing, který není zrovna ideální. Svody jsou z tenčích trubek, než jsou výfukové kanály (aby se neřeklo, v každé z nich hned na kraji svár, který trubku ještě více zužuje, navíc v každé trubce jiný-  vybrousit). Výfuk se mi celkem líbí, ale  je to další věc, co dost motor utlumuje. Bohužel normy jsou normy.

Pozitivní jsou reakce náhodně procházejících na benzinkách, kdy náhle spatří nápis JAWA, ptají se, jsou zvědaví, někdy i nadšení. Otázka zní: stojí ty problémy za tyto chvíle, kdy se v člověku na pár sekund zvedne národní sebevědomí??? Ať si každý odpoví sám.
Já už ji prodávat nebudu. Vím, že je to neprodejný kus kovu, laminátu a plastu.... Hlavně já ji mám rád i když čas od času si na ni zanadávám. Je to moje Jawička......
Jura-Bizon



Tak Bobe tu máš článek na Tvůj blog.
Snad jsem na nic nezapomněl. To víš už se toho stalo tolik....


Edit 4.12.2009
Tak Jura ještě vyhrabal v paměti doplnění příběhu:

Nazdar Bobe!
Tak jsem si už po několikáté přečetl svůj příspěvek a zjistil jsem, že jsem se zapomněl zmínit o výměně předního ráfku. Takže jestli můžeš měnit ve svém blogu přidám ještě nějaký ten odstaveček.:
- vloženo kurzívou do roku 2008, pozn. Boba.
Jura

JURO, DÍKY ZA AKTUALIZACI!