Fichtelberg - malá motorkářská nirvána

Byli jsme na výletě. Fichtelberg v Německu.

1) už cestou tam si užijete krásné české kvalitní silnice v Krušných horách.

2) Němci mají taky prima silnice.

3) všude je Ordnung.

4) na Fichtelberg dojedete až nahoru, je to populární místo setkání pro německé motorkáře (i pro české)

5) je tam venkovní občerstvení

6) uvnitř v restauraci mají výborné kafe, rajčatovou polévku a skvělý dortík - Fichtelbergtorte (3.90€) :-)

Natrefili jsme na krásné počasí a vůbec všechno klaplo na 1!

Nááádherný podzim

Tak takhle nějak si představuji podzim! Nedělní dopoledne, na silnicích více méně klid a mír. Asfalt  sice vlhký v lesních úsecích, ale žádný píseček v zatáčkách. Jen poblíž stromů člověk musí očekávat spadlé listí-jehličí, ale kupodivu ho bylo málo. Motorka jela krááásně. Po většinu cesty ani žádné mouchy v luftě, teplo + 15/16°C ve stínu, na Slunci 20°C raz dva. Tohle jsem tedy v půlce listopadu nečekal. Navíc k obědu doma řízek, bramborový salát, pivíčko, můžu já chtít něco víc? :-)

Všem prima den!

Podzim je asi nejhezčí období. Pokud člověk ovšem není školou povinný, to jaksi po prázdninách se obvykle na podzim a začátek školy netěší. Což mě už je jaksi jedno :-D

Vyjížďka na Slapy, reflexní vesta

Včera mi to nedalo. Měl jsem dojem, že je jeden z posledních hezkých podzimních dnů. Vyždímal jsem svoji debetní kartu od účtu, abych koupil plnou nádrž benzínu do Hondy a vyrazil jsem za mým kamarádem Erikem na Slapy, do Třebenic. Bylo krásné počasí, Slunce a teplota asi 12°C, což bylo akorát. Na Slunci fajn, v lesních úsecích sice méně, ale zase nelítala různá havěť, jako mouchy a podobně. Protože Honda byla umytá z minulého týdne, krásně se leskla :-) V pátek jsem byl na motorce v Berouně v moto S+P. Krom okukování, co budu na moto ještě potřebovat, milý Ježíšku, jsem si koupil reflexní vestu pro motorkáře. U S+P stojí 210,-Kč, je na zip a má více reflexním pruhů, než běžná vesta do auta. A hlavně za jízdy nevlaje. Pohodlně se vejde na většinu postav. A tak jsem ji tedy při výletu na Slapy vyzkoušel. Podél Vltavy na Štěchovice jsem potkal mnoho dalších motorkářů, všichni jsme se zdravili navzájem, takže jsem úplně uzdravený a letos už nechytím ani rýmu. Ve vltavském údolí krásně svítilo Slunce, jen na úbočí vrcholků se občas potulovala lehká mlha. Podzim dokonale vybarvil stráně nad řekou, no úžasné scenerie pro projížďku na moto. Po velkém čaji, který jsem si v Třebenicích dal, mě Erik doprovodil kousek na svém Transalpovi k Novému Knínu. Cestou jsme udělali zastávku na společné foto. 

Mimochodem, silnice od Slap na Knín je moc fajn, na rozdíl od štěchovické silnice, která drncá. V Novém Kníně jsme se rozloučili a ač jsem původně chtěl pokračovat na Mníšek pod Brdy, vzal jsem to klasicky na Dobříš. CBF se pak krásně lesnatým úsekem přehoupla přes hřeben Brd, pokračoval jsem na Velký Chlumec, Lážovice, Bykoš kolem lomu Čertovy schody a Koněprus do Králova Dvora. Stálo to za to ;-)

Přeji všem hezký den a mnoho příjemných km v jedné stopě.

pozn.-proč jsem koupil reflexní vestu? I kdyby jen jeden řidič navíc si mě v provozu všiml, stojí to za to. Navíc při uvažované letní dovolené v Alpách nezaškodí být zřetelněji viditelný při ostrých přejezdech ze slunečna např. do neosvětleného tunelu, či v mlze, která občas v horských úsecích či v lesích se povaluje u silnice. Stejně tak budu asi líp vidět, budeme-li s motorkami někde u krajnice stát. A ve zpětném zrcátku lépe na dálnici vidíte, že jsou parťáci za vámi v závěsu a že se neztratili.

Říjnová vyjížďka - Krušné hory

Dnes jsem se byl projet po dokonalých a krásných silnicích Krušných hor a německého příhraničí. Nedělní dopolední a polední idyla. Klid na cestách, celkem příjemné počasí, ačkoliv velké teplo už není. 





Zastavil jsem se u větrného parku před Vejprty, poté, co u pumpy Q1 na odbočce ze silnice č.7 na silnici č.223 jsem si dal z automatu výborné Latte Machiato. Škoda, že na úzkorozchodné železnici v Německu jsem nepotkal žádný parní vlak, jako minule :-( Snad příště. Na Karlovarské silnici za Lubencem jsem měl výbornou točenou Kofolu a pak již nedělním provozem jsem mířil k domovu.

Všem pěkný den.

Givi X 0.8 a podzimní vyjížďka

Dnes jsem po obědě na 135 km vyjížďce vyzkoušel svoji novou helmu Givi X 0.8. Bylo asi 14.5 °C a takové polojasno až zataženo.Projel jsem si takovou pěknou, oblíbenou trasu - Unhošť - Nižbor- Karlov - Podmokly - Rakovník - Unhošť.

První část cesty vedla po silnicích III./IV. třídy a bylo i hezky, od obce Podmokly bylo více méně zataženo a asi byla i drobná přeháňka, ale jen pár kapek a to doslova. Ovšem, bylo HODNĚ much.

Jak je patrno z fotky, počasí bylo fajn a příroda kolem je kouzelná.

Givi helma X 0.8: Perfektní. Nehučí, nefouká dovnitř, nemlží se více, než Caberg Sintesi (a to je fajn), sluneční clona je precizně vykrojená, takže nikde "Slunce nepodlézá" pod clonou. Měl jsem vlastně helmu na hlavě poprvé po delší dobu a ani po 3 hodinách v kuse žádný problém, otlak a pod! Helma nelomcuje hlavou (ani při rychlosti 200 + km/h...  Tímto se omlouvám za drobný dopravní delikt na jedné nejmenované rychlostní komunikaci, musel jsem ale empiricky ověřit, že helma neobtěžuje nadměrným hlukem, případně nelomcuje hlavou v proudu vzduchu etc).
Takže - doporučuji.

Silnice fajn, ani skoro žádný píseček zatáčkách.  

Všem pěkný den.

Helma byla dostatečně pokřtěna hmyzem....

Motodovolená Alpy - Dolomity 2010: Den 4

Náš poslední den. Po perfektní snídani se loučíme s paní Monikou, v 8 hod tankujeme u pumpy naproti penzionu plnou až po víčko a vyrážíme na Grossglockner. Počasí celkem přívětivé. Vlhká silnice, ale nevypadá to, že by mělo pršet, snad jen někde pár kapek. Není horko, ani zima. Dojíždíme mítnici na GG z jižní strany, mýto je myslím nakonec nižší, než na Timmelsjoch, ale teď z hlavy to nevím přesně. Možná je to oboje stejné. 18€? 

Provoz je naprosto minimální (schválně jsem na cesty volil všední dny), perfektní silnice, prostě úžasný zážitek. Po odbočce na kruhovém objezdu míříme nejdříve na Franz Josef Hohe, vyhlídku Františka Josefa, odkud lze pozorovat horu Grossglockner a ledovec Pasterse. Cestou si na stejném místě u vodopádu fotím svoji Hondu CBF600S, vloni tam stála Jawa 650 Classic.

A za malý kousek je konec - vyhlídka Františka Josefa. Bohužel, moje fotky krásu Alp nedokáží vystihnout. Víte co - jeďte tam sami. Uvidíte na vlastní oči :-)

Ledovec Pasterse

Vracíme se zpět z výšina/vyhlídka Fr.Josefa a pokračujeme serpentinami, stoupáním a 2 tunely až na Hochtor, kde máme asi 5 min pauzu. Občas se rozhrnou mraky, halící špičku Grossglockneru, takže ho konečně vidím celý! :-D

Tady je vidět špička GG, jak vykoukla z mraků, je to uprostřed fotky.

Vyjíždíme na Edelweisspitze, nejvyšší bod vysokohorské silnice. Mám radost, procházím se, fotím a odpočívám. Volám manželce domů, jsem spokojený a nikam se mi nechce spěchat...

Doufám, že příště na fotce bude už i Jirka (a někde v povzdálí jeho žluté BMW)!

Tam do "modra" jedeme za chvíli směrem k domovu.

Pokračujeme na Bruck a.d.Grossglocknerstrasse, Zell am See a k domovu. Před Berchtesgadenem zastavujeme na oběd. Vařič nám ohřeje vodu na polévky, či prohřeje moje oblíbené "Trenčiansky jemný párok s fazuĺou" :-) a Mirek s CBR nás opouští, zůstane v Berchtesgadenu nějaký den v kempu se známými. 

Já s Martinem a jeho V-Stromem svižně pokračujeme do Salzburgu po dálnici od Mnichova. Děláme pauzu v prodejně Louis v Eugendorfu (motorkářská Nirvána), kde utratíme nějaké € a pak zatopíme pod kotlem a k domovu. Po dálnici držíme 130-140, při předjíždění tedy výrazně více (nikdo nás ale neviděl) a za chvíli jsme ve Freistadtu. Zde napojíme naše oře levným a lepším benzínem a po pár km jsem v CZ. Klasika. Šlapky u silnice... Ale samotná cesta je OK. V Budějicích se rozdělujeme, já jedu směr Písek a Martin na Prahu. Zuřivě na sebe máváme, protože jsme chtěli zastavit a rozloučit se, ale na jedné křižovatce jedem každý jinam, tak máváme a troubíme. Stejně si za chvíli zavoláme mobilem. Domů dorážím někdy kolem půl deváté večer. Cca 2000 úžasných kilometrů. Dojmy a údaje k samotné cestě, co se délky trasy týče, spotřeby a dojmů z provozu/fungování Hondy napíšu zvlášť. 

Chci klukům poděkovat, že přes všechny překážky jsme se přenesli, že nebyla ponorka a že jsme vše úspěšně zvládli, ikdyž polovičku jsme byli ochuzeni o výraznou oporu -Jirku a jeho BMW. Ale není třeba se bát - čile už s Jirkou komunikujeme o trase na příští rok. Už vesele běhá kolem motorky a když se žena nekouká, sedá na ni a chtěl by vyjet. Ale to mu prý zatím doma nechtějí dovolit :-D

Motodovolená Alpy - Dolomity 2010: Den 3

Ráno 3. dne se probouzíme odpočatí v hotelu, jdeme zplanýrovat nabídnuté menu k snídani :-) No ne,  zas tak moc ne, jen přiměřeně. Spakujeme svoje věci, zúčtujeme s hoteliérem a po krátké zastávce v místní samoobsluze vyrážíme směr Bolzano. Provoz je trošku silnější, ale svižný a bezproblémový. Dostáváme ještě SMS od Jirky, že je po operaci a zatím vše OK, takže se nám cestuje klidněji. Poblíž Bolzana charakter okolí = vinařská oblast. Paráda. Škoda, že máme jen krátkou dovolenou a omezený rozpočet. Klidně bych mezi kopci, obsypanými vinicemi, strávil nějaký den. Provoz houstne. Po, ehmm, zbytečném výletě tunelem s drobnou zajížďkou, která kolegům umožňuje prohlédnout si  dokonalost italských tunelářů a krásy běžných italských městeček, správně směruji po hezké silnici 1.třídy k našemu cíli - silnici na Passo Pordoi. Silnice se vine v serpentinách, povrch perfektní, jen silní provoz. Brzy chytáme italský způsob jízdy a po plné čáře, kdy nám všichni řidiči v pohodě dělají místo, co jen mohou, spolu s dalšími motocyklisty z I a D, směřujeme k výšinám :-)

Krajina u Bolzana

Odbočujeme pak přímo na Passo Pordoi a začínám za to trochu brát. Stejně tak kamarádi, nebojíme se a je to zábava :-) Přijde mi, že jsem nahoře za chvíli. Silnice je perfektní, vytáčená 2 i 3, paráda. Na jízdní zážitky mi přijde lepší, než Stelvio a Timmelsjoch. Za chvíli jsme nahoře. Paráda. Lidí taky dost, ale Dolomity jsou prostě úžasné.

Sjíždíme k Cortině d´Ampezzo. Nádherné scenérie kolem. Už vím, že za rok se sem nejméně s Jirkou vrátím :-)

Máme hlad, klidné místečko a tak vařič ven a "vaříméééé". Pak kafíčko a pauzička a pak směr Cortina. Obloha se zatahujeme a chytáme pěkný slejvák, naštěstí stačíme po začátku včas natáhnout nepromoky. Cestou ztrácíme CBR s Mírou, který ale na první větší křižovatce poctivě čeká, než ho najdeme :-)

začíná se zatahovat, na fotkách patrno...

Za deště projíždíme Cortinou a míříme po prima silnici, už zase za sucha, na Lienz.

Cesta na Lienz už ubíhá pěkně, jen v Rakousku poté, co za Lienz (a jeho lehce odpolední špičkou) v Bille nakupujem základní životní potřeba (housky a pivo do zásoby), musíme zas do nepromoku a za hustého deště jedeme pár km (20? 30?) až někam před Heiligenblut. Začínáme hledat spaní a vybírám perfektní penzion - Pension Post. Výborná šéfová paní Monika, perfektní pokoj, venku chlívky pro motorky, aby na ně nepršelo, panák perfektního likéru z horských blum na přivítání a cena se snídaní 25€ osoba/noc. Navíc, mají moooc dobré točené pivko Gösser (asi 2,7€/0,5l). Sprcha (otvírám si hned plechovku rak.pivka, protože jsem celý vysušený) a hned po sprše malá večeře. Na motorce nechávám tašku a nabíječku navigace. Jsem v Rakousku, kdo by to kradl (samo, že to tam ráno všechno zůstalo, jak jsem to tam nechal).

vítací panák, prostředí - v klasické rakouské hospůdce....

Výborný Gösser.

Sedíme nějakou chvíli a pak jdeme v klidu spát. Perfektní dvoupokojový apartman s balkonem a venku příslib hezkého počasí na druhý den.

Loučí se Bob a pokračování příště.