Motoservis Jiří Záruba, Smolnice/Louny

Nemám moc čas. Ani jsem ještě nestačil napsat o mé cestě s kamarády letos do Alp, ale musím napsat pozitivní zkušenosti se servisem, kde se podrobila moje Honda pravidelné údržbě.

Zajímavou náhodou jsem se seznámil s fajn chlapíkem, Jirkou Zárubou. Servismenem motorek. Ve své dílně nedaleko od Prahy, tedy kousek od Loun, servisuje důkladně a poctivě motorky. A protože člověk pro své hobby je ochotný hledat jen tu nejlepší péči - chci, aby mi motorka sloužila věrně a kdykoliv - slovo dalo slovo a na servis se nejelo na Jarov do Prahy, ale do obce Smolnice. Cesta jednoduchá a pohodlná.

Po mobilu jsme se lehce předem domluvili, co motorka bude potřebovat a jak má postupovat, když objeví nějaký problém. Jel jsem na servis po dvou letech od koupě, Honda měla najeto cca 12 tis. km, měla za sebou motodovolenou v Alpách (cca 1.800,-Km s kufry), nepozoroval jsem žádné závady. Dohodli jsme se na výměně oleje a všech filtrů, včetně palivového. Autoriz.servisy ho prý nerady mění (kvůli ceně cca 2.850,-) a navíc je k němu pekelný přístup. Ovšem majitelé strojů se vstřikováním vědí, co se pak stane, když nějaký bordel zanese vstřikovací čerpadlo a trysky.... Dále kompletní a pečlivá kontrola celého stroje, reálná kontrola ventilů, řetězové sady, brzd vč.výměny kapaliny, dotažení a promazání hlavy řízení, elektronická diagnostika stroje, kontrola chlazení etc etc etc.... no bylo toho hodně :-) Motorka ve středu večer přivezena v sobotu po obědě hotovo.

Pozitivně hodnotím přístup servisu. Při přejímce se mnou Jirka vše prošel a pečlivě se vyptával, co a jak motorka dělá, v jakých režimech, jak se chová, co je či není za problém etc. Prolezl důležitá místa i fyzicky, navrhl řešení a dohodli jsme předběžnou cenu. V sobotu ráno sdělil finální cenu a kdy plus minus (hodina) bude hotovo. Po příjezdu se mnou znovu prošel, co a jak bylo měněno, seřízeno, čištěno, mazáno, co nás čeká dalších 2000 km (nové gumy - dodá za zajímavou cenu, vymění a vyváží), 6000, 10000 km atd... Spolu jsme prošli citlivá místa na motorce, sdělil, co kontroloval navíc a co provedl v rámci údržby (vč.odsátí bordelu z přepadu skříně, mazání atd...). Dohodli jsme, co uděláme na jaře (gumy a vyhřívané hefty) a co nás čeká při další pravidelné prohlídce, případně jaká vylepšení lze realizovat, např. zvažovanou výměnu pružin v tlumičích za Ohlins a jejich přesné nastavení dle hmotnosti jezdce, neboť primárně je moto připraveno pro 75 kg jezdce. No, mých 100 Kg s helmou a oblečením je trochu nad :-) Zaplatil jsem požadovanou cenu (nikoliv přemrštěnou, ale velmi dobrou, vzhledem k tomu, jaká soda by mne čekala u autoriz.servisu). Bohužel, prohlídka za 600,-Kč před cestou v Alpách v autorizovaném servisu Praha Jarov byla asi podivná, neboť dle nich bylo vše OK. Při kontrole nyní bylo zjištěno, že ...já to snad ani nebudu psát, prostě je asi div, že jsem dovolenou dojel....

Motorka jede velmi dobře a se servisem, provedenou prací a přístupem jsem velmi spokojený. A navíc - Jirka je specialista na Hondy CBF :-) Ví asi o nich hodně, včetně technických specifikací a libůstek ;-)

Doporučuji proto z osobní zkušenosti kontakt a případnou návštěvu, klidně se při kontaktu odvolejte na mě.

Kontakt:

Jiří Záruba

Smolnice 175

okr.Louny

tel.: 607 184 145

email: Jirizaruba82(zavináč)seznam.cz

ten "červený dům s žlutým Fiatem před", tak to je ono :-)

Boční kufry Kappa K 33 na CBF 600 S

Konečně dnes vyzkoušeno. 

Rekapitulace: moto - Honda CBF 600S

držáky kufrů: SW-Motech pro kufry Givi V 35/Kappa K 33

kufry: Kappa K 33

Dojmy: Spokojenost :-) Jen nezvyk, že motorka je najednou široká jak Fiat 850 :-) Nebo polský "Maluch". Vše ale hezky do sebe zapadá, zpracování 1A a designově se mi to dohromady moc líbí. Nahoře na nosiči vzadu bude Givi V 46 Tech (ten se mi nechtělo vytahovat) a na nádrži na víčku je již přimontován držák tankvaku Givi T 480 ("bajonetové přichycení").

Tak teď  bude cestování v pohodě a bez starostí.

Padací rám SW Motech pro CBF600 r.v. 2008-

Uživatel PAP28 na Motorkari.cz mě požádal, abych napsal něco o padacích rámech kolem motoru na mé Hondě a přidal fotky.

Tedy - padací rámy SW-Motech, zakoupeno myslím buď na motorkar.net, nebo u zastoupení SW-Motechu tady v CZ, někde v Brně. Přišli mi lepší tvarem a provedením, než Givi. Jsou precizní. Montáž jsem svěřil motoservisu, chce nejlíp zvedák, abyste si podložili motor, který o milimetr (nějaké desetinky prostě) klesne, když padák montujete do držáku motoru a vlastně ho v jednom bodě "vyvěsíte" z rámu. Montáž vlevo byla jednoduchá, montáž vpravo chtěla myslím demontovat nějaký kryt mezi motorem a rámem, aby bylo možno provléct šroub a vymezovací podložka mezi držákem motoru a motorem chtěla o nějakou setinu naplocho ubrat, aby se to tam nemuselo nabušit kladivem :-) 

Ale to je daň za to, že prostě je to všechno děláno natěsno a přece jenom, někde se mohou potkat tolerance tak, že je to na krev. Takže se vpravo na té tlusté vymezovací podložce - futru srazila o setinku hrana a setinka se ubrala z plochy a pohoda. Nicméně, jeden člověk na parkovišti by to nenamontoval. 

Chce to nejlíp 4 ruce a dílnu! Padáky jsou bytelné, lze na ně zčásti položit nohy, když jede člověk dlouhou štreku a chce si protáhnout kolena. Což jsem dělal při cestě do Alp. Nic nevibruje, chováno motorky se nezměnilo. Takže spokojenost a mohu doporučit.

Nááádherný podzim

Tak takhle nějak si představuji podzim! Nedělní dopoledne, na silnicích více méně klid a mír. Asfalt  sice vlhký v lesních úsecích, ale žádný píseček v zatáčkách. Jen poblíž stromů člověk musí očekávat spadlé listí-jehličí, ale kupodivu ho bylo málo. Motorka jela krááásně. Po většinu cesty ani žádné mouchy v luftě, teplo + 15/16°C ve stínu, na Slunci 20°C raz dva. Tohle jsem tedy v půlce listopadu nečekal. Navíc k obědu doma řízek, bramborový salát, pivíčko, můžu já chtít něco víc? :-)

Všem prima den!

Podzim je asi nejhezčí období. Pokud člověk ovšem není školou povinný, to jaksi po prázdninách se obvykle na podzim a začátek školy netěší. Což mě už je jaksi jedno :-D

Říjnová vyjížďka - Krušné hory

Dnes jsem se byl projet po dokonalých a krásných silnicích Krušných hor a německého příhraničí. Nedělní dopolední a polední idyla. Klid na cestách, celkem příjemné počasí, ačkoliv velké teplo už není. 





Zastavil jsem se u větrného parku před Vejprty, poté, co u pumpy Q1 na odbočce ze silnice č.7 na silnici č.223 jsem si dal z automatu výborné Latte Machiato. Škoda, že na úzkorozchodné železnici v Německu jsem nepotkal žádný parní vlak, jako minule :-( Snad příště. Na Karlovarské silnici za Lubencem jsem měl výbornou točenou Kofolu a pak již nedělním provozem jsem mířil k domovu.

Všem pěkný den.

Perfektní sobotní vyjížďka s kolegou "Pacoušem" s CBF1000

Článeček napíšu, teď nestíhám. Perfektní sobota, skvělé počasí a skvělej parťák "Pacouš". A jeho CBF je mňamka :-)

Motodovolená Alpy - Dolomity 2010: Den 4

Náš poslední den. Po perfektní snídani se loučíme s paní Monikou, v 8 hod tankujeme u pumpy naproti penzionu plnou až po víčko a vyrážíme na Grossglockner. Počasí celkem přívětivé. Vlhká silnice, ale nevypadá to, že by mělo pršet, snad jen někde pár kapek. Není horko, ani zima. Dojíždíme mítnici na GG z jižní strany, mýto je myslím nakonec nižší, než na Timmelsjoch, ale teď z hlavy to nevím přesně. Možná je to oboje stejné. 18€? 

Provoz je naprosto minimální (schválně jsem na cesty volil všední dny), perfektní silnice, prostě úžasný zážitek. Po odbočce na kruhovém objezdu míříme nejdříve na Franz Josef Hohe, vyhlídku Františka Josefa, odkud lze pozorovat horu Grossglockner a ledovec Pasterse. Cestou si na stejném místě u vodopádu fotím svoji Hondu CBF600S, vloni tam stála Jawa 650 Classic.

A za malý kousek je konec - vyhlídka Františka Josefa. Bohužel, moje fotky krásu Alp nedokáží vystihnout. Víte co - jeďte tam sami. Uvidíte na vlastní oči :-)

Ledovec Pasterse

Vracíme se zpět z výšina/vyhlídka Fr.Josefa a pokračujeme serpentinami, stoupáním a 2 tunely až na Hochtor, kde máme asi 5 min pauzu. Občas se rozhrnou mraky, halící špičku Grossglockneru, takže ho konečně vidím celý! :-D

Tady je vidět špička GG, jak vykoukla z mraků, je to uprostřed fotky.

Vyjíždíme na Edelweisspitze, nejvyšší bod vysokohorské silnice. Mám radost, procházím se, fotím a odpočívám. Volám manželce domů, jsem spokojený a nikam se mi nechce spěchat...

Doufám, že příště na fotce bude už i Jirka (a někde v povzdálí jeho žluté BMW)!

Tam do "modra" jedeme za chvíli směrem k domovu.

Pokračujeme na Bruck a.d.Grossglocknerstrasse, Zell am See a k domovu. Před Berchtesgadenem zastavujeme na oběd. Vařič nám ohřeje vodu na polévky, či prohřeje moje oblíbené "Trenčiansky jemný párok s fazuĺou" :-) a Mirek s CBR nás opouští, zůstane v Berchtesgadenu nějaký den v kempu se známými. 

Já s Martinem a jeho V-Stromem svižně pokračujeme do Salzburgu po dálnici od Mnichova. Děláme pauzu v prodejně Louis v Eugendorfu (motorkářská Nirvána), kde utratíme nějaké € a pak zatopíme pod kotlem a k domovu. Po dálnici držíme 130-140, při předjíždění tedy výrazně více (nikdo nás ale neviděl) a za chvíli jsme ve Freistadtu. Zde napojíme naše oře levným a lepším benzínem a po pár km jsem v CZ. Klasika. Šlapky u silnice... Ale samotná cesta je OK. V Budějicích se rozdělujeme, já jedu směr Písek a Martin na Prahu. Zuřivě na sebe máváme, protože jsme chtěli zastavit a rozloučit se, ale na jedné křižovatce jedem každý jinam, tak máváme a troubíme. Stejně si za chvíli zavoláme mobilem. Domů dorážím někdy kolem půl deváté večer. Cca 2000 úžasných kilometrů. Dojmy a údaje k samotné cestě, co se délky trasy týče, spotřeby a dojmů z provozu/fungování Hondy napíšu zvlášť. 

Chci klukům poděkovat, že přes všechny překážky jsme se přenesli, že nebyla ponorka a že jsme vše úspěšně zvládli, ikdyž polovičku jsme byli ochuzeni o výraznou oporu -Jirku a jeho BMW. Ale není třeba se bát - čile už s Jirkou komunikujeme o trase na příští rok. Už vesele běhá kolem motorky a když se žena nekouká, sedá na ni a chtěl by vyjet. Ale to mu prý zatím doma nechtějí dovolit :-D

Motodovolená Alpy - Dolomity 2010: Den 3

Ráno 3. dne se probouzíme odpočatí v hotelu, jdeme zplanýrovat nabídnuté menu k snídani :-) No ne,  zas tak moc ne, jen přiměřeně. Spakujeme svoje věci, zúčtujeme s hoteliérem a po krátké zastávce v místní samoobsluze vyrážíme směr Bolzano. Provoz je trošku silnější, ale svižný a bezproblémový. Dostáváme ještě SMS od Jirky, že je po operaci a zatím vše OK, takže se nám cestuje klidněji. Poblíž Bolzana charakter okolí = vinařská oblast. Paráda. Škoda, že máme jen krátkou dovolenou a omezený rozpočet. Klidně bych mezi kopci, obsypanými vinicemi, strávil nějaký den. Provoz houstne. Po, ehmm, zbytečném výletě tunelem s drobnou zajížďkou, která kolegům umožňuje prohlédnout si  dokonalost italských tunelářů a krásy běžných italských městeček, správně směruji po hezké silnici 1.třídy k našemu cíli - silnici na Passo Pordoi. Silnice se vine v serpentinách, povrch perfektní, jen silní provoz. Brzy chytáme italský způsob jízdy a po plné čáře, kdy nám všichni řidiči v pohodě dělají místo, co jen mohou, spolu s dalšími motocyklisty z I a D, směřujeme k výšinám :-)

Krajina u Bolzana

Odbočujeme pak přímo na Passo Pordoi a začínám za to trochu brát. Stejně tak kamarádi, nebojíme se a je to zábava :-) Přijde mi, že jsem nahoře za chvíli. Silnice je perfektní, vytáčená 2 i 3, paráda. Na jízdní zážitky mi přijde lepší, než Stelvio a Timmelsjoch. Za chvíli jsme nahoře. Paráda. Lidí taky dost, ale Dolomity jsou prostě úžasné.

Sjíždíme k Cortině d´Ampezzo. Nádherné scenérie kolem. Už vím, že za rok se sem nejméně s Jirkou vrátím :-)

Máme hlad, klidné místečko a tak vařič ven a "vaříméééé". Pak kafíčko a pauzička a pak směr Cortina. Obloha se zatahujeme a chytáme pěkný slejvák, naštěstí stačíme po začátku včas natáhnout nepromoky. Cestou ztrácíme CBR s Mírou, který ale na první větší křižovatce poctivě čeká, než ho najdeme :-)

začíná se zatahovat, na fotkách patrno...

Za deště projíždíme Cortinou a míříme po prima silnici, už zase za sucha, na Lienz.

Cesta na Lienz už ubíhá pěkně, jen v Rakousku poté, co za Lienz (a jeho lehce odpolední špičkou) v Bille nakupujem základní životní potřeba (housky a pivo do zásoby), musíme zas do nepromoku a za hustého deště jedeme pár km (20? 30?) až někam před Heiligenblut. Začínáme hledat spaní a vybírám perfektní penzion - Pension Post. Výborná šéfová paní Monika, perfektní pokoj, venku chlívky pro motorky, aby na ně nepršelo, panák perfektního likéru z horských blum na přivítání a cena se snídaní 25€ osoba/noc. Navíc, mají moooc dobré točené pivko Gösser (asi 2,7€/0,5l). Sprcha (otvírám si hned plechovku rak.pivka, protože jsem celý vysušený) a hned po sprše malá večeře. Na motorce nechávám tašku a nabíječku navigace. Jsem v Rakousku, kdo by to kradl (samo, že to tam ráno všechno zůstalo, jak jsem to tam nechal).

vítací panák, prostředí - v klasické rakouské hospůdce....

Výborný Gösser.

Sedíme nějakou chvíli a pak jdeme v klidu spát. Perfektní dvoupokojový apartman s balkonem a venku příslib hezkého počasí na druhý den.

Loučí se Bob a pokračování příště.