V roce 2009 jsme se s Jirkou/Falkkonem shodli při svém návratu z Alp na našich strojích Jawa 650 Classic a Suzuki Marauder 800, že se musíme na úžasné silnice Rakouska a do výšek za rok vrátit. Teda – přímo jsme si to slíbili :-)
Hned v září 2009 jsem začal koukat do map a připravovat trasu. Až do jara jsem piloval a promýšlel všechny varianty, které by během 3-4 dnů umožnili projet to nejzajímavější Alp a Dolomit, spolu s překonáním známých průsmyků či vrcholů. Řešil jsem koupi navigace, jakým foťákem průběžně dokumentovat, jak a kde se tak asi bude spát, jaký bude rozpočet akce, termín etc etc....
Nakonec se ustálil termín polovina srpna 2010 a shodli jsme se na tom, že pojedem 4. Já a Jirka a s sebou každý svého kolegu, který každý jeden „mořil“, že chce „takýý do těch Ááálp“ :-) Tedy Bob a jeho Honda CBF 600S, Jirka/Falkkon s BMW F 650 CS, Martin s Suzuki V-Strom 650 a Mirek c Hondou CBR 600.
Hned v září 2009 jsem začal koukat do map a připravovat trasu. Až do jara jsem piloval a promýšlel všechny varianty, které by během 3-4 dnů umožnili projet to nejzajímavější Alp a Dolomit, spolu s překonáním známých průsmyků či vrcholů. Řešil jsem koupi navigace, jakým foťákem průběžně dokumentovat, jak a kde se tak asi bude spát, jaký bude rozpočet akce, termín etc etc....
Nakonec se ustálil termín polovina srpna 2010 a shodli jsme se na tom, že pojedem 4. Já a Jirka a s sebou každý svého kolegu, který každý jeden „mořil“, že chce „takýý do těch Ááálp“ :-) Tedy Bob a jeho Honda CBF 600S, Jirka/Falkkon s BMW F 650 CS, Martin s Suzuki V-Strom 650 a Mirek c Hondou CBR 600.
V sobotu 7.8. mám nultou etapu. Jedu k našim, abych si ukrátil cestu na další den o pár km a zároveň se na místě setkám s mým kamarádem Martinem a jeho Suzuki V-Strom 650. Večer u pivka probereme detaily trasy a ráno v 6.00 vyrážíme. Den předtím silně pršelo (první povodně na Frýdlantsku), ale neděle 8.8. už je skoro slunečná a cesta od Říčan v klidu ubíhá pod koly našich strojů. Sraz s druhou skupinou máme za Linzem na pumpě na přesné GPS pozici v +/- 10.30 hod.
Cestou nás nic zásadního nepotkává. Koupili jsme ještě trochu základního proviantu v Tesco v Táboře a před Kaplicí pojedli na cestu připravenou svačinu od mé maminky.
Hranice projedeme, aniž bychom si toho nějak zásadně všimli, krom toho, že provoz je najednou nějak bezpečnější, klidnější a motorkáři jsou ctěni jako důstojní, ale zranitelnější kolegové v provozu na silnicích. Tankujeme do plna levnější rakouský benzin a kupujeme za € dálniční známky pro Rakousko. Nájezd na A7, průjezd Linzem, kde se opravuje dálniční průtah a po nájezdu na rakouskou A1 zajíždíme na pumpu, kde máme sraz. Kluci čekají jen pár minut.
Vyrážíme po A1 směr Salzburg a cestou zastavujeme na poklidném dálničním odpočívadle. Ohříváme si oběd na vařiči VAR2 :-) a já si vařím kafe. Pohoda, klídek.
Držíme dálniční tempo 130-140 km/h, moje Honda si hezky brumlá. V Salzburgu díky mé GPS navigaci Mio S 501 v brašničce na řidítkách od motorkar.net správně trefím na silnici na Bad Reichenhal a Löfer, takže vítáme sjezd z nudné dálnice a jedeme normální silnicí mezi prvními kopečky. Pauza na tankování, průjezd Löferem a nájezd na dálnici na Innsbruck. Dojíždíme tmavou hradbu mraků, ale vše OK, déšť nás míjí, jen několik kapek zabubnuje na plexi motorky. V Innsbrucku jsem trošku zakufroval. 2x....nebo 3x? No, nevěřil jsem navigaci a tak jsem byl vytrestán. Najíždíme na silnici, vedoucí souběžně po jižní straně s dálnicí A7 a směřující k údolí Öztal k městu Sölden. Zde na této silnici směrem k St.Sigmund začínám hledat ubytování a na konci obce Sellrain si vybírám penzion Adlerhof.
Klid, jen nějaké auto-moto během hodiny. Ticho, šumí horská říčka. Majitelé penzionu jsou velmi přátelští. Cena za osobu/noc je 26€ vč.snídaně a motorky jsou přes noc uklizeny v lyžařské kůlně. Ubytujeme se, sprcha a jdem na první pivko. Lahvové. Já a Mirek zkoušíme výborný Ottakringer a Martin s Jirkou dávají pšeničníýPaulaner. Uděláme si večeři, jen tak kecáme, projdem blízké okolí a zapadnem zpět do jídelny penzionu, kde se rozjíždí naše zábava. Jsme sami, v penzionu jen asi jedna další rodina. Venku se smráká, paní domácí hlásí, že dle internetu máme na zítřejší cestu dokonalé počasí. Dáváme další pivko, další, další... Míra jde do pizzy a zapékané rustikální bagety a podle boulí za ušima je spokojen :-) Pan a paní domu pojednou přichází za námi s panákem pro každého. Nějaká broskvová. Dávám se s nimi rád do řeči. My vytahujeme Becherovku a 50% domácí třešňovici. Chutná jim. Největší překvapení je, když se dozvídám, že jsou to Holanďané! Už je jejich rovinatá země nebavila a tak koupili v Rakousku penzion a přestěhovali se. I jejich syn (tak 11-12 let) je spokojený. Povídáme si do pozdějšího večera o Rakousku, Holandsku, o jejich cestách a tak o všem a je prima zábava. Opravdu příjemní a slušní lidé. Takže doporučuji: Penzion Adlerhof, Sellrain, na konci vlevo :-) GPS: 47.204461, 11.185514. A spalo se moc dobře. I počasí bylo již večer po malé přeháňce jak na objednávku. Určitě tam zase budu spát, povede-li naše příští cesta poblíž. Dokonalý servis, perfektní přátelský přístup.
"Chlívek na motorky" :-)
Moc dobré pivko...
Ottakringer. Kdyby ho u nás točili, nikoho by netrklo, že je to pivo Made in Österreich.
Pohled z penzionu směrem k St.Sigmund, tedy ve směru cesty pro příští den.
Slibné počasí na příští den....
Večerní posezení s majiteli penzionu :-)
Pokračování příště.
