VI.Setkání Jawa 650

Setkání Jawa 650 Orlické hory, přehrada Pastviny, Šlechtův palouk, 29.-30.5.2010.


Zase po roce se parta přátel, majitelů a bývalých majitelů motocyklu Jawa 650 sešla, aby spolu projela nějaký hezký kout naší země, společně pak odpoledne a večer poseděla a zažila zas trochu zábavy. Letos jsem místo naplánoval do Orlických hor. Jako rodilý Východočech to tam znám, jsou tam (třeba oproti Stč kraji) hezké silnice a naplánování akce do kempu s chatkami považuji do budoucna šťastné řešení, protože ti, co se z nějakých důvodů registrují na setkání na poslední chvíli a propásnou možnost předem zajištěného ubytování, mohou využít ubytování ve vlastním stanu.

Zocelený předvoj (Dr.Motex, Libor-Jawamaniak a asi i další) dorazil již snad v pátek, já měl sraz s Pepou "sršněm", Jirkou "Jawamanem", Martinem na pumpě OMV na D11 v sobotu brzo ráno a povedlo se i Žižimu s bílou Jawou 650 Classic dorazit na čas, takže jsme v malé skupině vyrazili od Poděbrad společně do Orlických hor. V poklidném cestovním tempu, včetně zpestření několika šílenými řidiči&řidičkami, jsme dorazili včas do kempu Šlechtův palouk. Na místě sice probíhal závěr nějakého triatlonu, takže se nám jacísi sportovci motali před řidítky, ale nic takové informační hodnoty, co by převýšilo hranice okresu. "Pan domácí", tedy správce kempu :-) s námi vyřídil ubytování (tedy party, co si včas přeze mě zařídila ubytování), nafasovali jsme povlečení a hurá na chatky. Celkem příjemné ubytování. Jen co si "mužstvo" povléklo, využilo dobrodiní restaurace v kempu pro první osvěžení (příjemně vychlazený nealko Budvar v lahvi, káva, kofola, co kdo libo) a v 12 hod bylo VI.Setkání zahájeno. Několik nezbytných pokynů a po 12.30 vyrazila kolona motocyklů (nevím ani, kolik nás bylo, 20 - 25?) směr polská hranice a podél toku Divoké Orlice přes Neratov a Orlické záhoří na Šerlich. Dokonalá silnice - njn, pomoc fondů EU :-) Po asi 3/4 hodinové pauze, kdo chtěl, šel se podívat na Masarykovu chatu na Šerlichu, jsme se vydali perfektní cestou zpět. Kamarádi, co museli již domů, nás cestou po odpoutání  opustili a již svižnějším tempem jsme chvátali na pozdní oběd do kempu. Cca 85 km vyjížďka byla akorát na to, aby dostatečně vyhládlo a kančí gulášek a pivo Rychtář zajistilo hezký začátek části, na kterou se těší asi většina účastníků. Společné rozhovory, co, kdo a kde, jak jedou naše stroje, kdo kam vyrazil minulé léto v jedné stopě, co se děje/neděje v Jawě atd. atd.

Neodpustím nyní si malou poznámku. V kempu se" zastavil" Jirka K z Jawy s.r.o. na nové Jawě 660, zřejmě prototypu. Škoda, že se nějak "nestihl zastavit" při průjezdu kolem letní zahrádky restaurace. Že by "jawisty" nepoznal? Nevím nevím, loga na oblečení nešlo přehlédnout... Dal snad vzadu v kempu řeč jen se "Sharkem 660"( který perfektně zapadl do naší party a přijel na své J 350/640 a těší se, že mu snad továrna brzo jeho očekávanou Jawu 660 vyrobí). No jo, ale my ostatní jsme asi ve věci Jawy 660 pro "továrnu" nezajímaví :-( Nebýt doyena a ryzího Jawaře Zdeňka R, který pro továrnu snad i žije a dejchá za ni, asi bych si pomyslel i něco ostřejšího. No nic...

V pozdějším odpoledni proběhl i "Bobíkův bazárek", v aukci se úspěšně vydražili Jawa-návody, seznamy ND či jiné věci (byli jste perfektní) a výtěžek byl poskytnut těm opravu potřebným. Účastníkům setkání :-) Otevřel se u pípy účet "Bob650" a výtěžek dražby byl investován do rozličných nápojů typu pivíčko, kávičky, grog, kofola...

Zábava se velmi dobře rozjela, vše bylo v poklidné, slušné a velmi přátelské atmosféře. Noví účastníci velmi dobře zapadli mezi nás, na staré firmy, které nemohli z pracovních a jiných důvodů dorazit, jsme zavzpomínali a v pozdním večeru účastníci pomalu odpadali dle míry únavy. Já tedy šel fakt brzo, byl jsem moc unavený, fakt nekecám :-)

V brzkých ranních hodinách jsem se spolu s Jawamanem, Martinem, Pepou "sršněm" rozjeli k domovům. A zatímco sobotní počasí bylo pro motoakce ideál a to na 100%, neděle ještě před 5.hodinou ukazovala na Pastvinách Slunce, ale v 7 hod v Kostelci nad Orlicí už přišel první déšť a pak pršelo, pršelo a přestávky mezi deštěm vhodně doplnily přeháňky. Přesto jsme dobře dorazili domů. A právě proto mě moc mrzí, že Žiži měl cestou domů nehodu, v 100 km/h rychlosti mu praskla zadní pneu... Žiži i s partnerkou jsou snad jakž takž OK, jen bílá Jawička je asi hodně potlučená. Žiži snad brzo podá bližší zprávu. Přeji mu rychlý návrat pevného zdraví a i jeho partnerce!

Jen co budou další fotky, rozšířím galerii a nebojte se - na dalším, VII.Setkání už se pracuje. A schválně - kdo z Vás přijede???? :-) 


Děkuji JohnyRovi za poskytnuté společné foto. Následně ještě doplním fotkou s velkým rozlišením od Pepy "Sršně".

VI. Setkání Jawa 650

Setkání proběhlo :-)

Snad se i povedlo, jsem zvědavý na ohlasy. Připojuji zatím pár fotek. Bohužel, fotoaparát byl nastaven na ISO 1600, nevšiml jsem si toho a tak proto ta "kvalita". Článek a komentář bude asi následovat.

Fotky jsou zatím průřez, další galerii doplním, až dostanu emailem další fotky. Na akci bylo nádherné počasí, ovšem, bez deště na zpáteční cestě by to jaksi asi nevyniklo :-D

A co za rok, ....jdem do toho zase?? 

Výbava na Velkou Výpravu: Hodinky na moto

Léto se blíží a chvíle pro letošní Velkou Cestu je za rohem. Snad. Teda, asi se posunuje až na srpen, ale ať. Dávám ale už do kupy potřebné věci na letošní cestu do Alp a Dolomit a na Velkou Výpravu 2011 (Holandsko-Francie/Normandie).

Tak pomalu proberu cestovatelské vybavení, které přibývá. Stan je doma (Husky, napíšu o něm), hodinky na cestu - to dnes. Přibude extra popis věcí k navigaci na moto (mobil+Nokia maps, obal, držák, BT handsfree), věci na spaní, sezení atd atd. Třeba následné dojmy a zkušenosti ostatním pomohou, aby neprošlapávali slepé uličky a případně sáhli po osvědčeném vybavení.

Casio AE-1000WD-1AVEF

Digitální hodinky sportovního střihu z kolekce Casio colection - viz blíže zde.

Tělo plast, tah - nerez, skládaný plech, pěkně opracovaný. Hodinky jsou velmi lehké, pečlivě zpracované. Vodotěsnost 10 bar/WR100m, takže jsou určeny pro běžné plavání a max tak potopení se se šnorchlem (což bohatě dostačuje pro běžný život). Hodinky umožňují nastavení časových pásem - na části displeje zobrazeno aktuální časové pásmo. Malý displej zároveň pro rychlou orientaci zobrazuje analogový náhled času. Funkce - 5 nezávislých budíku (s opakováním/bez opakování dle volby), stopky, timmer, fce letní čas (DST). Osvětlení diodou. Baterie s životností 10 let. Udávaná přesnost výrobcem: +/- 30 s/měsíc. Hodinky mají diametr 46 mm, tedy nejsou to malinké hodinky, nicméně tvar a provedení pouzdra/tahu umožňuje snadné vklouznutí pod manžetu motocyklové bundy (či jakéhokoliv oblečení, vč. společenské košile s manžetou) a do mtc.rukavic. Takže nepřekážejí, na ruce se nepřetáčejí a velmi příjemně se nosí. Displej umožňuje rychlý a snadný odečet času. Nemyslel jsem, že kdy budu nosit občas digitálky, ale na svoje určení - outdoor a motocestování jsou myslím velmi vhodné. Budík se při spaní ve stanu bude hodit, stejně tak jak vodotěsnost, bude-li při jízdě celou dobu silně pršet. Rezistence vůči otřesům z motocyklu je celkem jasná (tedy u digitálek oproti jinak mnou preferovaným a milovaným mechanickým hodinkám).

Bližší pohled na kovový tah a sponu

pohled "zezadu"

Další postřehy časem připojím.

Všem hezký den a děkuji mojí sestře za perfektní dárek :-)

Vyjížďka na Amélii

Dnešní sobotní dopoledne lákalo. Tak jsem to vzal po místních komunikacích k osadě Amélie, kousek od Lán. Počasí 1A, na silnicích klid.

Slunce příjemně hřálo, příroda kolem už je jakž takž zelená.

Všem přeju hezký víkend a šťastné návraty z cest.

Motovýlet do Krušných hor (a kousku Německa)

18.4.2010 jsem se domluvil s kamarádem Jirkou, že zase společně vyvětráme svoje stroje. Dali jsem si sraz dopoledne u Chomutova a Jirka vzal s sebou i kolegu "Jacktora" s jeho superrychlou Jawa 350/640. Počasí na duben perfektní. Bylo kolem 16°C, slunečno, žádné mouchy. Chtěl jsem vidět zblízka pořádný povrchový důl, podívat se na vodní nádrž Přísečnice a podél hranic z Vejprt se projet na Boží dar.

Setkání na bodě "B", který jsem zvolil podle leteckého pohledu na google maps :-), se nakonec povedlo (ještě že existují mobily. Jak jsme bez nich před lety mohli žít???). 

Bohužel, trasa na hranu dolu Merkur se nezdařila. Přece jen, pro moji Hondu a pneu Bridgestone-Battlax nebyla cesta z hrubé šotoliny či škváry ideál. Takže jsme se otočili, zadal jsem do mobilu-navigace cíl přehrada Přísečnice přes "větrníkový park" a jedem!

Mimochodem, díky firmě Ewog, která mi ušila perfektní "futrálek" na můj mobil s GPS, je teď jezdit po neznámých trasách jen čistá zábava. Nemusí se bloudit. Mobil je v obalu, přes slídu lze snadno i za denního světla sledovat mapu, mačkat klávesy. Pomocí BT handsfree, které mi předává pokyny do helmy, není ale úplně nutné displej sledovat. Obal na mobil má zespodu dva pruhy suchého zipu, kterým je možno jej snadno přichytit na držák na řidítkách (vyrobil kamarád Jirka-"Falkkon", obdobný lze zakoupit u SW motech či Touratech. Myslím, že ale by stačilo projevit zájem do komentářů zde, předal bych spojení na Jirku a lze se dohodnout na výrobě, rozměrech a na ceně). Zapínání dvěma jezdci zipu proti sobě umožňuje i trvalé protažení nabíjecího kabelu ze zásuvky pod sedlem. Takže doporučuji kontaktovat Ewog a paní Godulovou a je to ;-) Střih už má a ceny jsou více než příjemné.

Vyjeli jsem všichni tři po úžasných hlaďoučkých a čistých silnicích a silničkách do Krušných hor. Malou odbočkou před Prunéřovem jsme najeli na uzounkou cestu III-IV.třídy do osad-vesniček Nová Víska a Volyně, která se vině kolem Prunéřovského potoka - tudy, postupně se sice z hladké asfaltky změnila na spíše drsnější cestu pro endura (ta tam zjevně jezdí), ovšem, zároveň to byla šance, aby se moje Honda CBF trochu přeškolila na typ ala Transalp.. :-) No, stačí držet trochu plyn, řidítka a nebát se. Cesta vinula úžasnými serpentinami a stoupáním (úplné Alpy) lesem, kdy je úplně před očima vidět, jak se les mění v "horské" porosty. Cesta nás dovedla až k větrníkovému parku. Úžasný pohled a srovnání našich maličkých stroječků proti mohutným sloupům s vrtulemi. Tady jsme chvíli měli pauzu na focení a svačinu. Počasí krásné, sice dosti foukalo, ale jinak paráda. Jen rozhled díky oparu moc nebyl, takže jsem ZASE ani z vrcholků hor neviděl žádný důl. Je to laciná propaganda zelenejch "grýnpísáků" a jiných propagátorů výroby energie z liščích ohonů a ebonitových tyčí, chodících v lněných kytlicích, že severní Čechy jsou samý důl a díra. Nic jsem neviděl. Chjo....

Po krátké přestávce jsem se rozjeli po naprosto dokonalé silnici č. 224 na hráz přehrady Přísečnice. Sypaná hráz zadržuje vodu na místě bývalého městečka Horního svobodného města Přísečnice. Počátky jeho vzniku se kladou kolem roku 1200. Po nálezu stříbra v okolí a stříbrné horečce kolem let 1530 začíná rozkvět města za pomoci rodu Šliků, roku 1546 je město povýšeno na Královské horní město. V roce 1918 bylo město začleněno do ČSR, odkud bylo v r. 1938 odtrženo a připojeno k Německu. V r. 1946 bylo odsunuto německé obyvatelstvo. V letech 1971-72 započala stavba hráze, v pozdějším roce byly odstřeleny všechny budovy ve městě a poté napouštěna přehrada, která je nyní důležitým vodním zdrojem pro pitnou vodu.

účastníci akce :-) Samí pěkní hoši, že jo? No manekýni ne, to ne...

Z přehrady po krátkém odpočinku a fotkách jsme vyjeli k Vejprtům. Městečko má svoje kouzlo, i když občas máte dojem, že některé části by se mohli jmenovat "Malá Asie". Místní Billa nám dala šanci koupit si obloženou bagetu k obědu a v mém případě ji zalít Kofolou (páč ji miluju a tak nemusím nic řešit...) a přejet přes hraniční most do Bärensteinu na německé straně. Po německé straně jsme silnicí na Hammerunterwiesenthal a Oberwiesenthal pokračovali z německé strany k Božímu daru. Cestou jsme dojeli kouzelný parní vlak, jedoucí po místní úzkorozchodné železnici SDG - odkaz. Budu se muset na tuto železnici přijet znovu podívat! Tady alespoň jedna stažená reklamní fotka - zdroj oberwiesenthal.de.

Po silnici č.95 jsme vyjeli nahoru na Boží dar, úžasný stoupák po svahu Fichtelbergu a překročili jsme hranici zpět do ČR. Občas je u silnici vidět zbytky sběhu, takže jsem neodolal a zabořil do něj alespoň přední kolo.

Na české straně sněhu přibývalo, protože jsem si spletl odbočku (jel jsem chvíli bez navigace), zavedl jsem kluky i na Klínovec. V lese byla téměř souvislá sněhová pokrývka, silnice ale byla suchá. Na Klínovci se lyžovalo, sjezdovka byla pokrytá sněhem, ale kolem cest už bylo sněhu méně, protože vrchol je odkrytý a nechráněn stromy.

Otočili jsme tedy své stroje a opět uzoulinkými cestami jsme začali sjíždět dolů pod hory, cílem bylo město Kadaň. Silnice byly suché, ale protože jsou to skutečně cesty, určené snad jen pro několik místních a lesní správu, jejich kvalita není vysoká (ovšem středočechy nemůže takovýto povrch nijak zaskočit, je to běžný stav). Cestou přes Srní a Malý Hrzín jsem sjeli na silnici č.13 a přejeli přes Klášterec nad Ohří do Kadaně. Klesání nás trochu zdrželo, protože Jawě 350/640 se teplem při brzdění kousla přední kotoučová brzda.

Cestu domů jsem pak volil směrem na Podbořany, na Karlovarskou silnici a na Prahu.

Celkem jsem tohoto dne najel 250 km s průměrnou spotřebou 4.38 l/100 km. Styl jízdy byl turistický, tedy silnice I-II.tř. cca 90-100 km/h, po dálnici cca 120 km/h a další silnice dle charakteru povrchu. Bylo dosti prudkých stoupání-klesání, na hezkých površích ve stoupáních a zatáčkách jsem dosti popustil uzdu a nechal vylétnout otáčky k červenému poli. Motorka se chovala vzorně, neprotestovala proti povrchům cest a velmi pohodlně mne dovezla domů.