neděle 26. září 2010

Páteřový chránič


Tak jsem se rozhoupal koncem léta k nákupu chrániče páteře. Dostal jsem finanční příspěvek díky jedné události :-) a tak jsem jej neutratil za blbosti, dodal jsem nějaké vlastní zdroje a rozhodl se zainvestovat do bezpečí a ochrany. Taky mě trochu k tomu vedl článek na blogu přítele Pacouše, který také se "zapáteřoval" a občas zmínky o důležitosti ochrany zad a páteře na motorkari.cz.

Prošmejdil jsem e-shopy, ale dospěl jsem k závěru, že si to chce páteřák zkusit. Při mé výšce potřebuji opravdu dostatečně dlouhý krunýř, navíc jsem chtěl takový páteřák, pod kterým se člověk hned nezpotí a který bude opravdu homologovaný a poctivý (např. standardní páteřák, co jsem si jen tak zkoušel v půlce léta u PRImotorbike mě ani trochu nepřesvědčil). Nakonec jsem se zastavil v Bikerscrownu. Je to sice občas samá taková kvalita ala Pákistán :-) - kde ostatně šijí svoje Nazran - ale padl mi do oka  MSR 04 Flake za cenu 2.490,-. Přišlo mi to jako rozumná kombinace kvality, provedení a ceny. A po prvních pár stech km mohu napsat dojmy. Páteřák sedí na mých 190 cm ve velikosti XL velmi dobře. Netlačí, nepřekáží v bundě. Jeví se bytelným, umožňuje ohyb do stran, nepotí se člověk nadměrně pod ním (má kanálky na ventilaci), při jízdě jej vlastně ani nevnímám, snad jen jako když mám na zádech naprosto prázdný batoh? Spíše jej vnímám, jen když jdu k motorce, nikoliv ale při jízdě.

Takže závěr - ano, stojí to za to. Jen doufám, že jej nikdy neotestuji v akci.

popis z eshopu Bikerscrown:

- pro závodní a silniční použití
- páteřový chránič Flake se skládá z vysoce technicky rozvinutých materiálů, s výborným stylem a designem vyrobeným v Italii
- díky jedinečnému tvaru Lamel garantuje tento protektor základní ochranu proti nárazu a může garantovat tlumení otřesů až do 70%
- splňuje evropské normy EN 1621-2/03
- při nárazu o síle 50KN do chrániče tělo bude vystaveno síle pouze 15KN

pondělí 6. září 2010

Perfektní sobotní vyjížďka s kolegou "Pacoušem" s CBF1000

Článeček napíšu, teď nestíhám. Perfektní sobota, skvělé počasí a skvělej parťák "Pacouš". A jeho CBF je mňamka :-)



pondělí 30. srpna 2010

Motodovolená Alpy - Dolomity 2010: Den 4

Náš poslední den. Po perfektní snídani se loučíme s paní Monikou, v 8 hod tankujeme u pumpy naproti penzionu plnou až po víčko a vyrážíme na Grossglockner. Počasí celkem přívětivé. Vlhká silnice, ale nevypadá to, že by mělo pršet, snad jen někde pár kapek. Není horko, ani zima. Dojíždíme mítnici na GG z jižní strany, mýto je myslím nakonec nižší, než na Timmelsjoch, ale teď z hlavy to nevím přesně. Možná je to oboje stejné. 18€? 

Provoz je naprosto minimální (schválně jsem na cesty volil všední dny), perfektní silnice, prostě úžasný zážitek. Po odbočce na kruhovém objezdu míříme nejdříve na Franz Josef Hohe, vyhlídku Františka Josefa, odkud lze pozorovat horu Grossglockner a ledovec Pasterse. Cestou si na stejném místě u vodopádu fotím svoji Hondu CBF600S, vloni tam stála Jawa 650 Classic.

A za malý kousek je konec - vyhlídka Františka Josefa. Bohužel, moje fotky krásu Alp nedokáží vystihnout. Víte co - jeďte tam sami. Uvidíte na vlastní oči :-)



Ledovec Pasterse





Vracíme se zpět z výšina/vyhlídka Fr.Josefa a pokračujeme serpentinami, stoupáním a 2 tunely až na Hochtor, kde máme asi 5 min pauzu. Občas se rozhrnou mraky, halící špičku Grossglockneru, takže ho konečně vidím celý! :-D


Tady je vidět špička GG, jak vykoukla z mraků, je to uprostřed fotky.


Vyjíždíme na Edelweisspitze, nejvyšší bod vysokohorské silnice. Mám radost, procházím se, fotím a odpočívám. Volám manželce domů, jsem spokojený a nikam se mi nechce spěchat...
Doufám, že příště na fotce bude už i Jirka (a někde v povzdálí jeho žluté BMW)!

Tam do "modra" jedeme za chvíli směrem k domovu.


Pokračujeme na Bruck a.d.Grossglocknerstrasse, Zell am See a k domovu. Před Berchtesgadenem zastavujeme na oběd. Vařič nám ohřeje vodu na polévky, či prohřeje moje oblíbené "Trenčiansky jemný párok s fazuĺou" :-) a Mirek s CBR nás opouští, zůstane v Berchtesgadenu nějaký den v kempu se známými. 
Já s Martinem a jeho V-Stromem svižně pokračujeme do Salzburgu po dálnici od Mnichova. Děláme pauzu v prodejně Louis v Eugendorfu (motorkářská Nirvána), kde utratíme nějaké € a pak zatopíme pod kotlem a k domovu. Po dálnici držíme 130-140, při předjíždění tedy výrazně více (nikdo nás ale neviděl) a za chvíli jsme ve Freistadtu. Zde napojíme naše oře levným a lepším benzínem a po pár km jsem v CZ. Klasika. Šlapky u silnice... Ale samotná cesta je OK. V Budějicích se rozdělujeme, já jedu směr Písek a Martin na Prahu. Zuřivě na sebe máváme, protože jsme chtěli zastavit a rozloučit se, ale na jedné křižovatce jedem každý jinam, tak máváme a troubíme. Stejně si za chvíli zavoláme mobilem. Domů dorážím někdy kolem půl deváté večer. Cca 2000 úžasných kilometrů. Dojmy a údaje k samotné cestě, co se délky trasy týče, spotřeby a dojmů z provozu/fungování Hondy napíšu zvlášť. 

Chci klukům poděkovat, že přes všechny překážky jsme se přenesli, že nebyla ponorka a že jsme vše úspěšně zvládli, ikdyž polovičku jsme byli ochuzeni o výraznou oporu -Jirku a jeho BMW. Ale není třeba se bát - čile už s Jirkou komunikujeme o trase na příští rok. Už vesele běhá kolem motorky a když se žena nekouká, sedá na ni a chtěl by vyjet. Ale to mu prý zatím doma nechtějí dovolit :-D