Moje motorky 3 - Jawa 650 Classic

Jak jsem přišel k Jawě 650.

Inu, to bylo tak.

Jezdil jsem si v létě 2006 spokojeně na Jawě 350/640 v červené barvě. Kufr, boční tašky, jejich držáky, všechno bylo. Oblečení textil i kůže. Motorka moc pěkně jela, málo žrala, fungovala na 100%. A tak jsem jen letmo zaregistroval, že Jawa vyrábí model Classic 650, ale ani jsem se na něj nebyl podívat v prodejně, na výstavě Motocykl jsem opakovaně nebyl a netušil jsem nic o jejich parametrech, vlastnostech či cenách.


Jednoho dne - někdy v září, říjnu? toho roku – jsem si jen tak zadal do Googlu Jawa. A vypadla na mě stránky dealera Jawy Jirky Krafta. A nějak mi přišlo divné, že by se mělo doplácet za chromovanou nádrž u Jawy 650, u verze Classic, tolik peněz (10.000,-). Bylo mi to fuk, ale jen pro zajímavost jsem Jirkovi napsal, jestli tam nemá chybu. A pustil jsem to z hlavy. Do druhého dne přiběhl email, že děkuje za zájem a že jasně, chyba tam je, má to být 5.000,-. A jestli mám o Jawu 650 zájem. Já na to, že ne, že to byl jen zvědavý email a že i 5 tis. je za chrom dost. A opět odpověď, že jasně, ale že Jawa v r. 2006 má i „levnou“ verzi Jawy 650 Classic, s klasickými vidlicemi (ne Paioli), nechromovanou nádrží a jestli se na ni nechci projet. Jen tak. Nezávazně. Že se u mě zastaví. Pomyslel jsem si – nic mě to nebude stát, proč ne? :-) Jirka dle dohody přijel, spolu s tátou, který ho doprovázel na rodinné Jawě 650 Style. Pečlivě jsem si prohlédl Jawu „Klacík“ a docela se mi zalíbila, hlavně ten odkaz na klasické Jawy v nádrži a v dojmu z designu motorky. Sedl jsem na stroj, kousek se svezl. Jo jo, to bylo jiné kafe, ten 4T Rotax. Sice stylově zrovna nezapadal do stylu ala choper, ale jinak OK. Tak jsem poděkoval, Stylka byla zajímavá, ale cenově moc vysoko a tak úplně se mi hned nelíbila a rozloučili jsme se.

Celý večer a noc jsem pak přemýšlel o tom, jaké by to bylo, mít „velkej 4 takt a přímo od Jawy“.  A myslel jsem na to další dny. A další dny. Zkrátím to. Po rodinné rozvaze jsem dal inzerát na prodej Jawy 350, prodal, vypůjčil zbytek a šlo se objednávat. Objednal jsem Classic v černé barvě, navíc s nosičem, chromovými kryty rámu vzadu a rámečkem chladiče. Umluvil jsem přes Jirku i továrnu, že mi doveze motorku až před dům (vzhledem k tomu, že motorka měla být v prosinci). Mezitím jsem navázal kontakt s Jirkou – Jawamanem (www.jawaman.wz.cz), co měl a má stránky věnované Jawě 650 a čekal jsem na den D - viz foto zde vpravo

16.12.2006 ji přivezli! Dostal jsem motorku, klíčky a návod. Co a jak s novou motorkou mi napsal emailem Jirka Kraft a těšil jsem se na sezónu.

Motorka měla dětské nemoci. Po záběhu jsem musel v TKmoto nechat komplet z gruntu seřídit motor, protože se motorka chovala jak jankovitá koza, cukala, trhala, moc nejela. Ale pak to bylo teprve to pravé. Motor se zajel, po seštelování to jezdilo hladce, spotřeba příznivá (4,3 – 4,7 dle stylu jízdy). Jelo to dobře ve 2 i v 1 či plně naložené.

Během vlastnictví motorky se vyskytlo i pár nepříjemností. Továrna mi přepletla při reklamaci zadní kolo, praskaly dráty u rozety, tragická zadní Mitas byla přezuta na Maxxis a vyvážil jsem kola. Pak motorka jela skutečně jak vyměněná a o 100% se zlepšilo chování motorky v zatáčkách, na mokru a na podélných nerovnostech. Trochu potrápilo asi 3x prasknutí zadní koncové & brzdové žárovky. A vyreklamoval se rychloměr, ten nový s černou ručkou se pak choval tak, jak měl – nekmitavá ručka a denní počitadlo si nepřidávalo km :-)

 

 Jawa na dálnici jinak držela v pohodě rychlost třeba 120 – 130 km a díky plexi člověk nevlál za řidítky, díky vyvážení kol motocykl nevibroval. Jawa jen chtěla pravidelnou výměnu motorového oleje a filtru (dával jsem Liqui Moly 10W40 polosyntetiku), provoz byl levný a v TKmoto se mi o ni vzorně starali.

Na Jawě jsem začal cestovat, s Jawamanem jsme začali pořádat pravidelná setkání majitelů Jawa 650. Motorku jsem dotáhl k obrazu svému hodinami na řidítkách, plexi od Givi, předstupačkami, rolkou na nářadí a pořádnými rukojeťmi. Podívala se do Alp i do Orlických hor, na Hanou a do Krušných hor. Jawa sloužila a sloužila až.... a to zase příště ;-)
* pozn - na fotce č. 2 je moje nyní bývala Jawa 650 s mojí "ještě bývalejší" Jawou 350 . Tak nevím, jestli teď se mi podaří umluvit aktuální majitele "mých" Jaw, aby vznikla společná fotka s mojí Hondou :-)

 

Ze by pocasi???...

Tak nevim. Pred par dny snih, dnes Slunce. Zpoza okna, u salku kavy, to vypada nadejne. Ze by se jeste urodilo pocasi? Rad bych vyrazil nekam jen tak, kousek za mesto na motorce. Nebo i prochazka po lese by byla prijemna. Skoda, ze praotec Cech nedosel az na jizni svahy Alp :-)
Vsem pekny den.

Pozn. Zkousim poslat prispevek do blogu z mobilu, tak proto nedostatek hacku a carek.

Moje motorky 2 - Jawa 350/640

ČZ 175 se odebrala do věčných lovišť. Peníze na jiný stroj nebyly.  Ještě čekala vojna - je fajn nastoupit na vojnu ve věku podporučíků a poručíků, absolventů VVŠ :-) . Před nástupem jsem tedy začal ještě rychle pracovat, aby byl základ na nový stroj. Postupně vykrystalizoval záměr, že by to měla být Jawa 350/640 v červené barvě. 

Proč ona? V r. 1996-7 se sice dováželo dost ojetých motocyklů ze zahraničí, ovšem jejich stav mnohdy neodpovídal požadovaným cenám. Uvažoval jsem také nad budoucím bydlením a vhodným kompromisem se mi jevila Jawa 350/640. Modernější vzhled, pohodlné sedlo, vyšší výkon než u ČZ (aby mohl člověk jet ve 2 trvale), možnost orig. nosiče kufru, 12V elektroinstalace a přijatelná cena. I možnost oprav při jednoduché konstrukci a domácí údržba mě přesvědčily, proč koupit novou Jawu, než třeba 8 let starší japonské cestovní enduro 400-600 ccm. Měl jsem obavy, že bych natrefil na nějakou „plečku“ a co bych si s tím pak počal.

Na podzim 1997 jsem zašel do prodejny v areálu VVZ Jawa Praha (dnes prodejna a servis MotoR u pana Růžičky) a objednal červenou Jawu 350/640. Komorové výfuky, padací rám a nosič+kufr ze Silonu Planá n/L. Za cca 14 dní bylo vyrobeno a dodáno. Doplácel jsem ještě asi 5.000,- navíc, protože moje Jawa (bez upozornění, ale nevadilo) byla dovybavena z továrny komplet zapalováním Minarelli-Ducati. Pro info – bylo jich snad vyrobenou pouze 200 ks za celou dobu existence. Místo alternátoru a zapalování kladívky tenoučké magneto, jeden snímač a 2 krabičky ala sardinky. Žádné cívky, poruchové usměrňovače, hádající se kladívka. Konektory pěkně utěsněné. Zaplatil jsem 52.500,- za komplet moto i s kufrem. Jawa jezdila pěkně, spotřeba se ustálila. Sice se mi trochu přidřela, což bylo vyřešeno reklamační opravou, ale pak sloužila věrně. Absolvovala dovolené ve dvou s mojí budoucí ženou, i svatební cestu a následně i cestu do Itálie, přes Alpy, naložená vším možným :-)

Cesta do Itálie k Lago di Garda a poté k moři vr. 2000 na celkem 14 dní byla ve znamení klidu a pohody. Jeli jsme spolu s kamarádem Karlem, který měl také Jawu 350/640 (ano, to je ten s kdysi ČZ 175/487, co mě doprovázel na Slovensko při mých cestách a co mi pomohl při mé nehodě v SR. Taky přezbrojil na 350 ccm). Ač jsem měl z alpských stoupání na cestě, kterou jsem vybral, strach, Jawa ve 2, s plným 45 l kufrem Givi, nacpaným tankbagem a sattel taškami (Lojzo), zvládla i stoupání na Timmelsjoch na jedničku s hvězdičkou (pro upřesnění, stačila vlastně 2. a 3. Jedničku jsem řadil snad jen 1x na několik m, protože mě brzdilo auto). Stejně tak cesty po A a IT dálnicích zvládla v klidu, jen bylo ovšem znát nižší výkon motoru při přesunech při rychlosti 100-110 km/h. Se závistí jsem pozoroval velké 150-250 ccm skůtry, které mě dojely, s jejich řidiči jsem se pozdravil oni pak přidali plyn a plavně mi zmizeli v dáli přede mnou. Foto je z horské silnice na Timmelsjoch, na třetím foto jsou vidět obě Jawy a můj kamarád a moje žena ;-)

Jawa pak jezdila a sloužila. Během doby, co jsem jí měl, musela podstoupit ještě GO motoru snad ve 22tis km. Z levého ložiska na klice nějak „zmizela“ kulička, bylo nekvalitní a prasklé ložisko. Kulička se proběhla pak asi i motorem. Motor pak hučel skoro jak 4 takt, naštěstí kamarád a excelentní servisman „Karlos“ od Sedlčan moto odvezl, motor rozpůlil, vyměnil nová kvalitní ložiska, vystředil kliku, vyvážil nové písty k novému výbrusu, odfrézoval nálitky a otřepy z motoru a nálitku za karburátorem, odfrézoval přesahy v kanálech u vložek ve válcích, dal správné trysky do karburátoru (u MotoR motor sice „otevírali“ odstraněním clony karburátoru, trysky ale nechali...), vše naladil a prostě - z Jawy se stala nová motorka! Jela tak, že jsem ji nepoznával. Z předtím odhadovaných tak 18 – 19 k se výkon vyšplhal na 26 k! 

To jsem zjistil měřením na brzdě v TKmoto Úžice, kde se jinak o můj stroj perfektně a precizně starali. Jawa pak krásně jela jak v úzkých silničkách, tak i po dálnici, nebyl problém ji držet pod krkem a vytáčet přes 6 tis ot/min. Dostala pak lepší vzorek pneu Mitas, dráty v obou kolech byly přepleteny na nerezové a byla vyměněna ložiska.

V létě 2006 jsem pak náhodou zabruslil na stránky dealera Jawy Jirky Krafta. Měl tam Jawu 650 Classic. A nějak náhodou jsem mu napsal email... :-) Abych to zkrátil, vše nakonec vyústilo v prodej Jawy 350 a nákup Jawy 650 Classic v prosinci 2006. Chtěl jsem pro své cesty silnější a pohodlnější stroj a lákala mě kombinace klasických tvarů Jawy (nádrž, sedlo, blatníky) a vzhledu ala chopper, takže ač tam motor Rotax 650 opticky úplně nesedl, tak jsem díky jeho proklamovaným kvalitám přestoupil do vyšší třídy u jedné značky. O Jawě 650 příště.